Článek
Výrazně tvrdší opatření vůči cizincům již dříve schválily švýcarská vláda i obě komory parlamentu. Již tak nebývale přísná pravidla švýcarské azylové politiky dostanou ještě ostřejší charakter. Zpřísněním předpisů pro získání dokladů, zostřením donucovacích opatření pro odmítnuté žadatele o azyl či odepřením sociální pomoci chtějí švýcarská vláda a parlament účinněji bojovat proti běžencům přicházející do země jen z ekonomických důvodů.
Změny by měly rovněž pomoci snížit vzrůstající míru nezaměstnanosti, která se odhaduje na 5,5 procenta. Dospělí, jimž bude přiznán status uprchlíka, mohou být drženi ve vyhošťovací vazbě až po dobu dvou let bez ohledu na to, zda se dopustili či nedopustili porušení zákona. U dětí je lhůta poloviční.
Snadnější repatriace
Zákon má rovněž umožnit snadnější repatriace osob, jimž bude žádost o azyl zamítnuta, a uzavřít dveře těm, kteří se do 48 hodin po vstupu na švýcarské území nebudou moci prokázat platnými doklady totožnosti nebo jejich absenci alespoň uspokojivě vysvětlit. Proti těmto změnám se postavili zástupci levice, církevních a humanitárních organizací, kteří si petičními akcemi vynutili konání všelidového hlasování.
Nesouhlas z těchto kruhů zaznívá i proti připravovaným změnám cizineckého zákona z roku 1931. Ty se týkají příslušníků států mimo Evropskou unii a omezují jejich přístup na švýcarský trh práce stejně jako začlenění do společnosti. Odpůrci úprav hovoří o diskriminaci.
Loni bylo ve Švýcarsku podáno 10061 žádostí o azyl, o 30 procent méně než v roce 2004. Nejčastějšími žadateli byli občané Ruské federace, Srbska, Černé Hory, Turecka a Iráku. V zemi žije přibližně 7,4 miliónu obyvatel, více než 20 procent populace tvoří přistěhovalci. Od ledna letošního roku zpřísnilo podmínky pro cizince žádající o útočiště i sousední Rakousko.