Článek
Hans-Martin Lennings, příslušník nacistických polovojenských oddílů SA, se v ní vyjádřil, že odvezl nizozemského komunistu Marinuse van der Lubbeho, jehož nacisté později popravili, do sněmu právě v době požáru.
Když Lennings spolu s kolegy dorazil s van der Lubbem do Říšského sněmu, ucítil „divný zápach kouře a z místnosti se valil oblak dýmu“.
„Podle našeho přesvědčení van der Lubbe nemohl být žhářem, protože budova už hořela, když jsme ho tam vysadili,“ sdělil Lenning při výpovědi. Vinu za zapálení Reichstagu 27. února 1933 připsali van der Lubbemu, jehož za žhářství popravili.
Nacisté obvinili komunisty ze založení požáru a případ využili k zavedení mimořádných opatření, jež pomohla Adolfu Hitlerovi k diktatuře.