Článek
Soud tak dospěl k jinému názoru než jeho generální advokát, který v lednu verdikt označil za „iracionální” a řekl, že „jej nelze podpořit”.
Odvolací soud v Haagu před dvěma lety potvrdil rozsudek soudu první instance z roku 2014, který konstatoval částečnou vinu Nizozemska s dodatkem, že za masakr nemůže být plně zodpovědné Nizozemsko, protože mnohé z obětí by byly zavražděny i tak. Podle tohoto verdiktu je stát odpovědný za smrt asi 300 muslimských mužů, jejichž deportaci z takzvané bezpečné zóny OSN do rukou bosenskosrbských jednotek umožnili nizozemští vojáci.
„Nizozemští vojáci vydáním 350 mužů jednali nezákonně," konstatoval podle agentury Reuters nejvyšší soud. „Vzali těmto mužům šanci zůstat mimo dosah bosenských Srbů," dodal.
Soud uvedl, že stát nese desetiprocentní odpovědnost za smrt bosenských muslimů. Snížil tím odpovědnost státu, která podle předchozího verdiktu činila 30 procent.
Pokud by bosenští muži zůstali na nizozemské základně, měli by jen desetiprocentní naději, že nepadnou do rukou Srbů, uvedl soud.
Nizozemci neochránili bezpečnou zónu
Během etnických čistek za druhé bosenské války uteklo v létě 1995 do Srebrenice několik tisíc bosenských muslimů, protože tam byla bezpečná zóna střežená nizozemskými příslušníky modrých přileb.
Masový hrob bosenských muslimů u Pilice
Oblast Srebrenice začaly bosenskosrbské síly ostřelovat 6. července 1995. Nizozemští vojáci 10. července požádali o leteckou podporu a dostali ji. Bosenští Srbové po náletu 11. července pohrozili zabitím 14 nizozemských rukojmí a nařídili bosenským muslimům odevzdat zbraně. O den později byli muži ve věku 12 až 77 odvezeni bosenskosrbskými silami. První z nich byli postříleni 13. července.
Nizozemští příslušníci přesto vydali bosenským Srbům 5000 bosenských muslimů výměnou za propuštění 14 zajatých příslušníků nizozemských mírových sil. Podle soudů nižší instance museli nizozemští vojáci vědět, že když vyhoví požadavkům srbských sil, odsoudí muslimy k smrti.