Letošní Velikonoce nezačaly pro kancléřku nijak povzbudivě. A zase to mělo co do činění s Horstem Seehoferem (69). Jeho představa zákona o zrychlené deportaci neúspěšných žadatelů o azyl se postarala nejen o narušení příslovečné pohody Velikonočního pondělí. Vyvolala staré duchy z loňského léta, kdy nastal urputný svár o migraci mezi křesťanskými demokraty (CDU), jimž Merkelová až do loňského prosince osmnáct let šéfovala, a Seehoferovou bavorskou CSU, jejich sesterským uskupením.

„Už toho mám tak akorát. Odmítám neustálé a záměrné zpochybňování dojednaných kompromisů. Nabízí se otázka, jak dlouho to ještě takto půjde,“ rozhořčila se Merkelová podle týdeníku Focus. Ačkoli slovo „odchod“ nepadlo, výhrůžka visela ve vzduchu. Její varování zaúčinkovalo, Seehofer okamžitě zařadil zpátečku, avšak otázka zní: Jak dlouho ještě bude moci kancléřka hrát s kartou okamžitého sbohem?

Satirik má smůlu, soud Merkelové nezakázal kritizovat jeho báseň o Erdoganovi

Mnohé je jinak

Poté, kdy se Merkelová zřekla předsednictví CDU, se viditelně zklidnila, avšak součas- ně vystupuje nesmlouvavěji a s oslabeným sklonem pro své vyhlášené hledání kompromisu. Mezitím zažívá politickou renesanci, mimo jiné i proto, že se její kritici bleskově stáhli. Na rozdíl od dřívějška dává nepřehlédnutelně na vědomí, že se zdaleka necítí být vázána tolika povinnostmi a že toho nebude tolerovat tolik, jako když ještě třímala předsednické žezlo.

Některé akce, jež se bez ní léta neobešly, vypouští s tím, že je teď řada na AKK, jak Němci předsedkyni CDU kvůli složitému příjmení přezdívají.

Ne dosti na tom. V podstatě úplně přehlíží kampaň před květnovými volbami do Evropského parlamentu. „Hořké a nečekané zklamání,“ promluvil za mnohé v listu Frankfurter Rundschau zasvěcený zdroj z Domu Konrada Adenauera, berlínské centrály CDU. Kancléřčini stoupenci namítají, že chce přenechat prostor své konzervativněji naladěné nástupkyni, s níž se rozchází v náhledu na migraci, manželství homosexuálů a integraci Evropské unie.

Sedmdesát procent Němců je proti tomu, aby kancléřka odstoupila předčasně. Tento krok si přeje 19 procent, 11 procent sdělilo, že neví. Mezi voliči CDU 88 procent chce, aby Merkelová zůstala v úřadu do konce. CDU by hlasy nyní odevzdalo 28 procent dotazovaných. To je o čtyři procenta méně než v lednu po nástupu AKK do čela strany.

Týden po Velikonočním pondělí vše nasvědčovalo tomu, že střídání stráží je nejen na spadnutí, ale už klepe na dveře. Vrabci na berlínských střechách si cvrlikali, že AKK naprosto neočekávaně svolala na druhý a třetí červnový den, tedy krátce po eurovolbách, zasedání stranického vedení.

A na něm prý obě dámy, k ulehčení všech, gordický uzel rozetnou. „Naposledy, když se špičky CDU sešly na mimořádném zasedání, Merkelová oznámila, že se už nebude ucházet o post šéfky strany,“ připomněl list Die Welt. A šel ještě dál: „V případě, že by evropské volby nedopadly pro CDU nijak zářně – což je velmi pravděpodobné, protože podle průzkumů by mohla spadnout pod 30 procent – výsledek by vyslal jasné poselství: vládu čeká rekonstrukce, a zřejmě i úplně nahoře.“

Kancléřce Merkelové zemřela matka

Šeptanda zesílila natolik, že se jak kancléřka, tak AKK uchýlily ke krajně nezvyklému kroku: veřejnému popření. Na otázku, zda hodlá na červnové schůzi vedení CDU učinit oznámení o své budoucnosti, Merkelová řekla, že „na to může odpovědět jasným ne“.

AKK se nechala slyšet, že ji s její ochránkyní nadále pojí „mimořádně dobrý vztah“. „Pro CDU platí kancléřčino slovo, že tato vláda je zvolena na celé legislativní období,“ upozornila v narážce na fakt, že oficiálně lpí na tom, že kabinet bude řídit až do jeho posledních dnů, děj se co děj.