Datum 22. května však platí jen v případě, že britská Dolní sněmovna do příštího pátku schválí už od prosince hotový text dohody o britském vystoupení z EU.

Pokud ne, mohl by být brexit odložen do 12. dubna s tím, že do té doby by měl Londýn informovat své evropské partnery, jak si představuje další postup.

„V praxi to znamená, že do tohoto data zůstanou všechny možnosti otevřené a hraniční datum bude odloženo,” vysvětlil Tusk. Londýn se tak podle něj může do té doby stále rozhodnout pro odchod podle zatím odmítané dohody, pro brexit bez dohody, pro úplné stažení svého rozhodnutí odejít či pro další dlouhé prodloužení. Tato poslední možnost by ovšem automaticky padla pod stůl, pokud by se britská strana rozhodla na svém území nepořádat květnové volby do europarlamentu.

Tusk oznámil, že Mayová s navrženým postupem souhlasí. Delší prodloužení představitelé unie odmítají kvůli tomu, že ostrovní království nemá v úmyslu uspořádat volby do europarlamentu.

Podle Mayové noční rozhodnutí šéfů států a vlád ostatních 27 zemí unie jasným způsobem ukazuje varianty, které nyní před Británií a před britskými poslanci stojí. „Dnešní dohodapodtrhuje potřebu, aby Dolní sněmovna příští týden schválila smlouvu o vystoupení, abychom tak ukončili nejistotu a odešli hladkým a spořádaným brexitem," prohlásila Mayová na noční tiskové konferenci a ocenila, že summit ve čtvrtek potvrdil doplňující dokumenty k irské pojistce, které dojednala v polovině měsíce.

Situaci kolem brexitu a důvody, proč žádá o odklad odchodu vysvětlovala premiérka svým unijním partnerům zhruba 1,5 hodiny. Později o své reakci jednali šéfové sedmadvaceti zemí už bez její přítomnosti.

Francie se chystá hodit do odkladu brexitu vidle

V dohodnutých závěrech, které po jednání publikovala Evropská rada, lídři vyhověli další žádosti Mayové ze středečního dopisu. Oficiálně totiž potvrdili domluvu a upřesnění okolo takzvané irské pojistky, které s premiérkou 11. března ve Štrasburku domluvil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Závěry ovšem také zdůrazňují, že není možné nové vyjednávání o textu samotné dohody o spořádaném vystoupení Británie z EU.

Podle diplomatických informací na co nejkratší termín tlačil především francouzský prezident Emmanuel Macron, tvrdší postup údajně podporovala například také Belgie. Česká republika podle dobře informovaných zdrojů s novou verzí řešení problémy nemá.

Irská pojistka
Je součástí dohody o podmínkách odchodu Británie z evropského bloku. Má platit v případě, že se Londýn s Bruselem do července 2020 nedohodnou na podrobných podmínkách budoucích obchodních a dalších vztahů. V takovém případě by s příchodem roku 2021 začal platit záložní plán vytvářející jednotný celní prostor Unie s Británií; opatření navíc počítá se zachováním některých pravidel evropského jednotného trhu v Severním Irsku. Proti irské pojistce vystupují především severoirští unionisté (DUP), kteří svými deseti hlasy umožnili vznik současné menšinové vlády, a také část konzervativců.
Zdroj: ČTK
Odklad brexitu na konec června by nebyl šťastný, míní Juncker

O návrhu dohody, kterou britští poslanci dvakrát odmítli, se bude opět hlasovat, ale není jasné kdy. Britská vláda zatím nestanovila termín nového hlasování a Andrea Leadsomová, která za kabinet určuje agendu dolní komory parlamentu, uvedla, že o dalším postupu rozhodne příští týden. Na předloženém programu je zatím pouze pondělní debata o dalším postupu, kde by poslanci měli opět dostat možnost předkládat vlastní návrhy.

Chaos v britském parlamentu dál stoupá, EU ztrácí trpělivost

„Šance na prosazení dohody příští týden jsou dobré,” řekl ve čtvrtek televizi Sky News náměstek ministra pro brexit Kwasi Kwarteng. Podle něj poslanci už mění názor a jsou dohodě nakloněni. Jeden z lídrů severoirské Demokratické unionistické strany (DUP), která v Dolní sněmovně podporuje menšinovou konzervativní vládu, však irské rozhlasové a televizní stanici RTE řekl, že jeho strana stále není blíže podpoře dohody. Dohodu stále odmítá i vlivná protiunijní konzervativní platforma ERG, která ji nechce nikdy podpořit.

Britská premiérka Theresa Mayová při projevu v parlamentu

Britská premiérka Theresa Mayová při projevu v parlamentu

FOTO: Reuters TV, Reuters

Poslanci jsou také roztrpčeni středečním projevem premiérky, která obvinila dolní komoru parlamentu, že právě ona může za odklad brexitu. Vadila jim slova předsedkyně vlády o „politických hrách a tajuplných procedurálních tahanicích” i to, že nepřipsala ani část viny sobě.

I když je odvolání brexitu nepravděpodobné, poslanci se budou muset zabývat peticí, která byla s tímto úmyslem ve středu večer iniciována skrze oficiální vládní portál. Po poledni ji už podpořilo přes 800 000 lidí, přičemž masivní zájem způsoboval na vládním webu technické problémy.