Článek
Podle SZ požádal německý úřad pro uprchlíky a migraci během prvních jedenácti měsíců loňska celkem v 51 558 případech jiné unijní státy, aby převzaly běžence, kteří se uchýlili do SRN. Ve dvou třetinách případů tyto státy se žádostí souhlasily.
Předání 8658 osob znamená, že kvóta skutečně předaných se do loňského listopadu zvýšila na 24,5 procenta proti pouhému 15,1 procenta reálně předaných v roce 2017.
Podle ministerstva se tak loni u plné třetiny azylových řízení jednalo o tzv. dublinský případ, tj. řešila se otázka, zda pro vyřízení azylové žádosti je zodpovědné Německo nebo některý jiný stát EU. Podle dublinské dohody se řeší azylové žádosti vždy v té zemi EU, která byla první, do níž žadatel vkročil.
Spiegel: Afghánec stál slušnou sumu
O možných obtížích při deportacích píše týdeník Der Spiegel. „Jediné rozhodnutí afghánských úřadů poslat Afghánce vypovězeného ze Spolkové republiky kvůli kriminalitě ihned zpět stálo německé daňové poplatníky desítky tisíc eur,“ podotkl časopis.
Kábul nevpustil 23letého muže na afghánskou půdu s odůvodněním, že německý doprovod nemůže jednoznačně dokázat, že navrátilec je Afghánec. Deportovaný měl přitom propadlý afghánský pas, takže mu afghánská ambasáda vystavila náhradní dokumenty.
Odmítnutý spolu s doprovodem (policisté a lékař) odletěli do arménského Tbilisi, kde chtěli přenocovat a dopřát si v souladu s pravidly přestávku.
Protože Arméni nedovolili neúspěšnému azylantovi vystoupit, museli zůstat všichni na palubě. V Tbilisi je vyzvedlo a do Mnichova přepravilo narychlo dojednané charterové letadlo. „Jenom tato jediná položka vyšla na více než 25 tisíc eur (639 tisíc korun),“ uzavřel Der Spiegel.
| Nejčastěji do Itálie |
|---|
| Nejčastěji se Němci obraceli se žádostmi o vracení azylantů na Italy |
| Zhruba třetinu předaných vrátili právě do Itálie |
| Do Německa loni naopak předaly jiné země EU 7205 žadatelů o azyl |
| Skoro polovina z nich přišla z Řecka. To zůstává první zemí na tzv. balkánské cestě a odmítá přebírat migranty ze SRN |
