„Poslední dobou vměšování vedoucích představitelů světského ukrajinského státu do církevních záležitostí nabralo rysy tak brutálního nátlaku na biskupy a duchovní, že to dovoluje hovořit o začátku rozsáhlého pronásledování,” uvedl Kirill v dopise, jehož dalšími adresáty jsou podle deníku Kommersant francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová.

Důvodem k nátlaku a pronásledování je podle Kirilla nechuť věřících ke sloučení církve na Ukrajině a neochota duchovních zúčastnit se slučovacího církevního sněmu. Patriarcha připomněl, že si duchovní hlásící se k moskevskému patriarchátu ukrajinská tajná služba předvolává k „pohovorům”, někteří jsou zatýkáni a konají se u nich domovní prohlídky.

V sobotu se má v Kyjevě uskutečnit církevní sněm, který má sloučit tři stávající pravoslavné církve, aby tak vytvořil novou autokefální ukrajinskou církev, která bude zcela nezávislá na Moskvě a nebude podléhat žádné vyšší autoritě, jen Kyjevskému patriarchátu.

Podle Porošenka bude Ukrajina bezpečnější

Silně se v tom angažuje prezident Petro Porošenko, který tvrdí, že takto bude země bezpečnější a vytvoření nezávislé nikomu nepodřízené ukrajinské autokefální pravoslavné církve dokonce dal i na své volební plakáty. Možnost autokefality pravoslavné církve na Ukrajině už schválil konstantinopolský patriarcha Bartoloměj, do jehož pravomoci to spadá, i když jinak nemá pravoslavná církev na rozdíl od katolické svou hlavu. [celá zpráva]

„Ruská pravoslavná církev se snaží zachovat si svůj vliv a majetek na Ukrajině,” komentoval dopis Kirilla provládní list Ukrajinska pravda. Připomněl, že ruská církev je kvůli udělení samostatnosti ukrajinské církvi v otevřeném sporu s konstantinopolským patriarchátem. [celá zpráva]

Spory mezi oběma pravoslavnými církvemi na Ukrajině se vyhrotily po ruské anexi Krymu a po propuknutí války na Donbasu v roce 2014.