Babčenko odkryl zákulisí své fingované vraždy. Bylo těžké se neproříct, přiznala jeho žena

Babčenko podle BBC, která celý případ analyzovala, informoval manželku o všem včetně toho, že celá akce vyvrcholí zinscenováním jeho smrti. Stalo se to hned na počátku května, když se vrátil ze schůzky s agenty ukrajinské rozvědky SBU.

„Chtěla jsem utéct, skrýt se, popadnout manžela a dítě a prostě utéct. Nevěděla jsem ale kam,“ tvrdí Babčenková. Vzpomíná, že manželovi položila otázku: „Co budeme dělat?“ Bez zaváhání jí prý odpověděl: „Jdem do toho.“

Během následujících týdnů se prý operace pečlivě připravovala. Akce byla spuštěna 29. května.

„Měli jsme maskéra, který mě připravil tak, aby to vypadalo, že jsem mrtvý a ztratil spoustu krve. Vystínoval mi tvář a místo mé krve mě polili prasečí krví,“ popisuje Babčenko den, kdy předstíral, že byl zastřelen.

„Padl jsem na kolena a trochu jsem jakoby couval, aby se krev správně rozstříkla. Když jsem padl na zem, maskér mi vložil do nosu kus krevní sraženiny se slovy 'omlouvám se, ale musíme to udělat',“ vypráví v dokumentu BBC novinář.

„Mým úkolem bylo do ničeho nezasahovat a soustředit se co nejvíce na sebe a jednat správným způsobem. Přemýšlel jsem o tom, jak bych se měla chovat tak, aby to bylo co možná nejpřirozenější,” říká Babčenková.

Oleksij Cymbaljuk, který byl údajně na vraždu najatý, ale o všem hned informoval ukrajinskou tajnou službu, popisuje, jak bylo vše věrohodné. „Když jsem otevřel dveře, viděl jsem muže v krvi. Vše to bylo velmi věrohodné, opravdové. Na okamžik jsem si pomyslel: Kdyby to bylo skutečné, bylo by to hrozné,” uvedl.

Když Cymbaljuk odešel z bytu, Olga zavolala policii a záchranku. Poté, co se vražda rozkřikla, za Olgou přicházeli novinářovi známí a přátelé. „Nejprve přišel Ajder (Muzdabajev). Plakal jako dítě, kterému zabili jeho matku před očima,“ vzpomínala manželka novináře. „Chtěla jsem jim všechno říct, ale věděla jsem, že to nejde, to byla ta nejtěžší část celé operace,“ řekla.

Záchranáři se obávali, že je někdo sleduje, tak se údajně mrtvého Babčenka pokoušeli naoko oživovat. Nakonec potvrdili smrt a Babčenko byl převezen do nemocniční márnice.

„Byly to nejpodivnější dvě až tři hodiny mého života. Seděl jsem v márnici zabalený do prostěradla jako Gándhí. Kouřil jsem a díval se na televizní zprávy, kde o mě říkali, jaký jsem byl skvělý člověk. Vedle potom patolog prováděl pitvu,“ řekl Babčenko.

„V tomto okamžiku jsem mu záviděla, protože nemusel s nikým mluvit. Vše se začalo soustředit na mě,“ říká Babčenková.

SBU tvrdí, že nechala naoko zabít novináře, aby získala seznam dalších lidí, kteří měli být zabiti. To se podle ní podařilo a lidem ze seznamu bude poskytnuta ochrana. „Máme ten seznam,“ řekl generální prokurátor Jurij Lucenko.

„A všichni lidé, kteří jsou na něm uvedeni, dostanou spolehlivou ochranu před těmi, kdo si jejich smrt objednali,” dodal generální prokurátor pro list Ukrajinska pravda.