Článek
Na chodníku před policejní stanicí čekaly celé rodiny, mnohé ze Sýrie, které se do Řecka dostaly přes Turecko. Dlouhá fronta stála před stanicí už druhý den, mnozí před ní nebo v nedalekém parku strávili celou noc.
Policejní mluvčí Dimitris Beliakidis uvedl, že počet nově příchozích v posledních dnech prudce vzrostl kvůli hrozbě odvetného útoku Západu na Sýrii za údajné použití chemických zbraní.
Počet ale roste od lednové invaze Turecka na sever Sýrie, kde obsadilo oblast u Afrínu, kterou kontrolovala kurdská milice YPG. Před tureckou armádou uteklo nejméně 160 000 lidí. Většina zamířila do oblastí kontrolovaných vládou Bašára Asada, ale další prchli do Turecka.
Migranti před policejní stanicí v Soluni
„Utekli jsme před válkou, máme doklady o totožnosti. Teď čekáme, že nás vezmou někam, kde bychom mohli zůstat,” řekl agentuře AP 24letý Muhammad Básil, který z Afrínu utekl se svou ženou.
Většina rodin žádá o umístění do nějakého z řeckých uprchlických táborů. Uprchlíkům ze Sýrie a dalších zemí sužovaných válkou je obvykle povoleno v zemi zůstat minimálně 30 dní.
Příslušníci Svobodné syrské armády u svržené sochy kurdského mytologického hrdiny Kaveha v Afrínu
Z Afrínu utíkají, i když se turecká média předhánějí v informacích o tom, jak se nyní Kurdům oblasti daří lépe, přičemž v pátek zmínila vytvoření nové multietnické rady, jejímž předsedou se stal Kurd. Rada se snaží přesvědčit Kurdy, aby neodcházeli a naopak se vrátili. Jak ale uvedl v reportáži americký server NY Daily, po turecké invazi v oblasti vzrostly etnické třenice a bezpečně se tam necítí ani Kurdové, kteří nejsou spojeni s milicí YPG.