Článek
Ministr de Guindos v rozhovoru pro rozhlas prohlásil, že zpomalení růstu v Katalánsku, které se na HDP Španělska podílí zhruba z pětiny, poškozuje ekonomiku celé země, která je čtvrtou největší v eurozóně.
„Růst Katalánska býval vyšší než Španělska, byl to jeden z motorů španělské ekonomiky. Ve čtvrtém čtvrtletí se však stal přítěží,“ poznamenal ke krizi, jež se rozhořela v závěru loňského roku, ministr. Doplnil, že krize mohla zemi stát odhadem miliardu eur (více než 25 miliard korun).
Nezávislost na Španělsku vyhlásila v říjnu tamní vláda poté, co separatisté dominující katalánskému parlamentu vyhlásili referendum a v něm se drtivá většina hlasujících vyslovila pro odtržení. Referendum ale bylo ústřední vládou zakázáno jako neústavní, což potvrdil i španělský ústavní soud, a navíc se ho zúčastnila jen menšina obyvatel.
Madrid pak převzal nad regionem přímou správu a španělský premiér Mariano Rajoy vyhlásil předčasné volby. V těch ale 21. prosince opět získali separatisté nejvíc křesel v katalánském parlamentu, takže je další vývoj otevřený a nejistý.
Své ústředí z Katalánska nicméně už přesunulo více než 3100 firem včetně velkých bank.
| Katalánsko na severovýchodě Španělska, jehož metropolí je Barcelona, je s více než sedmi milióny obyvatel druhým nejlidnatějším ze 17 autonomních společenství v zemi. |
|---|
| Mnozí Katalánci si stěžují, že jejich bohatý region, produkující zhruba pětinu španělského HDP, odvádí Madridu příliš mnoho na daních, aniž by se mu vrátil odpovídající podíl formou vládních investic. |
| Katalánská vláda už v listopadu 2014 uspořádala nezávazné lidové hlasování, v němž se pro nezávislost vyslovilo zhruba 80 procent hlasujících. Účast ale činila jen asi 40 procent. |
