Ministr de Guindos v rozhovoru pro rozhlas prohlásil, že zpomalení růstu v Katalánsku, které se na HDP Španělska podílí zhruba z pětiny, poškozuje ekonomiku celé země, která je čtvrtou největší v eurozóně.

„Růst Katalánska býval vyšší než Španělska, byl to jeden z motorů španělské ekonomiky. Ve čtvrtém čtvrtletí se však stal přítěží,“ poznamenal ke krizi, jež se rozhořela v závěru loňského roku, ministr. Doplnil, že krize mohla zemi stát odhadem miliardu eur (více než 25 miliard korun).

Nezávislost na Španělsku vyhlásila v říjnu tamní vláda poté, co separatisté dominující katalánskému parlamentu vyhlásili referendum a v něm se drtivá většina hlasujících vyslovila pro odtržení. Referendum ale bylo ústřední vládou zakázáno jako neústavní, což potvrdil i španělský ústavní soud, a navíc se ho zúčastnila jen menšina obyvatel.

Madrid pak převzal nad regionem přímou správu a španělský premiér Mariano Rajoy vyhlásil předčasné volby. V těch ale 21. prosince opět získali separatisté nejvíc křesel v katalánském parlamentu, takže je další vývoj otevřený a nejistý.

Své ústředí z Katalánska nicméně už přesunulo více než 3100 firem včetně velkých bank.

FOTO: Novinky

Katalánsko na severovýchodě Španělska, jehož metropolí je Barcelona, je s více než sedmi milióny obyvatel druhým nejlidnatějším ze 17 autonomních společenství v zemi.
Mnozí Katalánci si stěžují, že jejich bohatý region, produkující zhruba pětinu španělského HDP, odvádí Madridu příliš mnoho na daních, aniž by se mu vrátil odpovídající podíl formou vládních investic.
Katalánská vláda už v listopadu 2014 uspořádala nezávazné lidové hlasování, v němž se pro nezávislost vyslovilo zhruba 80 procent hlasujících. Účast ale činila jen asi 40 procent.