„V devadesátých letech živil jejich (českou) iluzi o přetrvávajícím významu středně velkého státu mimoděk Václav Havel díky své mezinárodní autoritě. Po jeho odchodu se naplno projevila malost České republiky, zdá se ovšem, že tento fakt vidí všichni kromě samotných Čechů,” uvedl v komentáři Denník N.

Zaslepenost Čechů se podle listu projevuje postojem vůči Evropské unii, když se čeští politici chovají tak, jako by měla Evropa usilovat o pozornost české strany, a nikoli naopak. „Tuto zvláštní křeč nelze vysvětlit jinak než neschopností pohlížet na Česko jako na malý stát přiměřeně malého významu, kterým se stal poté, co přišel o slovenskou část,” dodal deník.

„Slováci se nyní s údivem dívají na Čechy, jak může mít národ, který vždy považovali na politicky vyspělejší, v čele státu politiky tak nízké úrovně,“ dodal list.

Slováci se přizpůsobili

Naopak Slováci si podle listu museli rychle osvojit strategii malého státu, tedy vstřícnosti vůči velkým demokratickým spojencům, a měli výhodu, že iluzi o své velikosti nemohli nikdy podlehnout.

„Slováci museli chtě nechtě hledat odpověď na otázku, jaký charakter státu si vlastně přejí. Z tohoto hledání vzešla idea, že má být demokratický a evropský stát. Vzhledem na slovenskou minulost to vůbec není tak banální odpověď, jak by se mohlo zdát,“ připomněl list existenci fašistického Slovenského štátu v období druhé světové války.

Denník N v této souvislosti konstatoval, že rozdělení Československa se zpětně jeví jako správný krok a nikdy se Češi a Slováci neměli tak dobře a rovněž se neměli tak rádi jako v současnosti.

Pravda: Zánik federace byl výhodný pro Čechy

„Zánik ČSFR byl z geopolitického pohledu výhodný pro Čechy. Zeměpisně se vzdálili od zbytku rozpadlého, nevyzpytatelného sovětského impéria. Zároveň se zbavili části země, která má hranici s Maďarskem, což bylo důležité, protože nikdo v té době netušil, kam mohou dospět tehdejší snahy o autonomii na slovenském jihu,” napsal pro změnu list Pravda.

Podle něj samostatnosti obou nových států nepředcházela jednoznačná touha Slováků a Čechů po zániku federace, ale odvíjela se od neschopnosti či neochoty politických lídrů v Bratislavě a Praze dohodnout se na férovém fungování společného státu.