Ani dvě unijní facky Fica nezbrzdily

„Vím přesně, kam chci dostat Slovensko – do jádra Evropské unie,“ nechal se opakovaně slyšet. Slovensko podle premiéra plní všechny podmínky, aby se dostalo do rodícího se „unijního evropského srdce“.

Poukázal především na členství v eurozóně, na historicky nejnižší nezaměstnanost od vzniku samostatné republiky, na navyšování mezd i na růst ekonomiky. „Zemi se prostě daří a tato čísla je těžké zpochybnit,“ zdůraznil Fico.

Vytvoření unijního jádra prozatím přibrzdila neúspěšná koaliční jednání v Německu. Evropa i Fico tak nyní vyčkávají, jak dopadnou námluvy strany kancléřky Angely Merkelové a sociálních demokratů Martina Schulze.

Předseda slovenské vlády přitom, jako jeden z mála, ne-li dokonce jediný, příznivě reagoval i na Schulzovy vize o federalizaci EU.

„Jeho vyjádření bylo velmi přesné, když řekl, že kdo chce, tam bude, kdo nechce, bude stát bokem. Naše pozice je přece zcela jasná, mluvíme o jádru EU. Nám integrace svědčí, členství v Evropské unii nám maximálně svědčí,“ řekl Fico na prosincovém sněmu strany Směr. Kupodivu zároveň na zmíněném sněmu také prohlásil, že nechce „bruselskou sociální demokracii, ale slovenskou sociální demokracii“.

Z Ficovy eurooptimistické nálady nic neubraly ani dvě události, které Slováci, kteří nehoří tak pro Unii jako on, vnímají po právu jako tvrdé bruselské políčky Bratislavě.

Slovenská metropole totiž pohořela jak při kandidatuře na sídlo Evropské lékové agentury (ta se nakonec z Londýna přestěhuje do Amsterdamu), jakož i v případě druhém – slovenský ministr Peter Kažimír vzápětí neuspěl jako uchazeč o funkci šéfa euroskupiny, ač se zdálo, že pozici má docela slušně předjednanou.

Fico k dvojímu debaklu pouze suše konstatoval, že velké země se prostě domluvily, jak to bude. „Léková agentura byla komedie a podvod na malé země,“ připustil nicméně v diskusi HNClubu.

Podle pozorovatelů nadšením pro jádro dal Fico jednoznačně přednost užší unijní integraci před spojenectvím se zeměmi Visegrádské čtyřky (V4). Budoucnost Slovenska vidí premiér v unijním jádru, nikoliv ve společnosti více či méně euro­skeptických zemí Visegrádu.

Exministr financí Ivan Mikloš poukázal na to, že „z Fica se stává největší Evropan na Slovensku i v blízkém okolí“. Mikloš však šéfovi vlády zcela nevěří. „Nikdy nebyl, není a ani nebude přesvědčeným Evropanem. Fico je výjimečně schopný technolog, kterému jde především o moc, vliv a peníze. Využije každou příležitost, aby se udržel u moci co nejdéle,“ konstatoval v Denníku N.

Analytik Milan Nič označil postoj Fica v otázce unijního jádra za posun k lepšímu. „Na druhé straně toto téma Fico využívá a zneužívá jako kladivo na domácí opozici. Dělá to vše takovým svazáckým způsobem, že to časem začne lidem lézt na nervy,“ vyjádřil obavu Nič.

Lídr slovenské opozice Richard Sulík (Svoboda a Solidarita) tvrdí, že žádné jádro EU ani neexistuje. „Je to něco, jako žena inspektora Columba v televizním seriálu nebo UFO – všichni o nich mluví, ale nikdo je vlastně neviděl,“ žertoval Sulík.