„Vím přesně, kam chci dostat Slovensko – do jádra Evropské unie,“ nechal se opakovaně slyšet. Slovensko podle premiéra plní všechny podmínky, aby se dostalo do rodícího se „unijního evropského srdce“.

Poukázal především na členství v eurozóně, na historicky nejnižší nezaměstnanost od vzniku samostatné republiky, na navyšování mezd i na růst ekonomiky. „Zemi se prostě daří a tato čísla je těžké zpochybnit,“ zdůraznil Fico.

Mělo by Slovensko směřovat do jádra EU?
Ano69,3 %
Určitě ano32,4 %
 Spíš ano než ne 36,9 % 
Ne
12,1 %
Určitě ne
4,2%
 Spíš ne než ano
7,9%
Nevím
18,6 %
Zdroj: Průzkum agentury Polis Slovakia

Dvě kandidatury, dva pády na zem

Vytvoření unijního jádra prozatím přibrzdila neúspěšná koaliční jednání v Německu. Evropa i Fico tak nyní vyčkávají, jak dopadnou námluvy strany kancléřky Angely Merkelové a sociálních demokratů Martina Schulze.

Předseda slovenské vlády přitom, jako jeden z mála, ne-li dokonce jediný, příznivě reagoval i na Schulzovy vize o federalizaci EU.

„Jeho vyjádření bylo velmi přesné, když řekl, že kdo chce, tam bude, kdo nechce, bude stát bokem. Naše pozice je přece zcela jasná, mluvíme o jádru EU. Nám integrace svědčí, členství v Evropské unii nám maximálně svědčí,“ řekl Fico na prosincovém sněmu strany Směr. Kupodivu zároveň na zmíněném sněmu také prohlásil, že nechce „bruselskou sociální demokracii, ale slovenskou sociální demokracii“.

Z Ficovy eurooptimistické nálady nic neubraly ani dvě události, které Slováci, kteří nehoří tak pro Unii jako on, vnímají po právu jako tvrdé bruselské políčky Bratislavě.

Slovenská metropole totiž pohořela jak při kandidatuře na sídlo Evropské lékové agentury (ta se nakonec z Londýna přestěhuje do Amsterdamu), jakož i v případě druhém – slovenský ministr Peter Kažimír vzápětí neuspěl jako uchazeč o funkci šéfa euroskupiny, ač se zdálo, že pozici má docela slušně předjednanou.

Fico k dvojímu debaklu pouze suše konstatoval, že velké země se prostě domluvily, jak to bude. „Léková agentura byla komedie a podvod na malé země,“ připustil nicméně v diskusi HNClubu.

Odklon od V4

Podle pozorovatelů nadšením pro jádro dal Fico jednoznačně přednost užší unijní integraci před spojenectvím se zeměmi Visegrádské čtyřky (V4). Budoucnost Slovenska vidí premiér v unijním jádru, nikoliv ve společnosti více či méně euro­skeptických zemí Visegrádu.

Exministr financí Ivan Mikloš poukázal na to, že „z Fica se stává největší Evropan na Slovensku i v blízkém okolí“. Mikloš však šéfovi vlády zcela nevěří. „Nikdy nebyl, není a ani nebude přesvědčeným Evropanem. Fico je výjimečně schopný technolog, kterému jde především o moc, vliv a peníze. Využije každou příležitost, aby se udržel u moci co nejdéle,“ konstatoval v Denníku N.

Columbova žena?

Analytik Milan Nič označil postoj Fica v otázce unijního jádra za posun k lepšímu. „Na druhé straně toto téma Fico využívá a zneužívá jako kladivo na domácí opozici. Dělá to vše takovým svazáckým způsobem, že to časem začne lidem lézt na nervy,“ vyjádřil obavu Nič.

Lídr slovenské opozice Richard Sulík (Svoboda a Solidarita) tvrdí, že žádné jádro EU ani neexistuje. „Je to něco, jako žena inspektora Columba v televizním seriálu nebo UFO – všichni o nich mluví, ale nikdo je vlastně neviděl,“ žertoval Sulík.

Bratislava zdůrazňuje prozápadní orientaci
Slovensko spouští informační kampaň s cílem propagovat výhody členství země v Evropské unii a v NATO. Zaměřit se chce hlavně na mladší generaci, která nezažila vstup země do obou seskupení. Kampaň zahrnuje například vysílání spotů na sociálních sítích či diskuse.
„Zanedlouho si připomeneme pětadvacet let vzniku Slovenské republiky. Po čtvrtstoletí existence Slovenska, ale zejména od vstupu Slovenské republiky do Severoatlantické aliance a Evropské unie veřejnost často členství v těchto organizacích bere za samozřejmost. Vyrostla generace, která nezná jiné podmínky než členství v těchto dvou klíčových organizacích,“ vysvětlil Ivan Korčok, státní tajemník slovenského ministerstva zahraničí.
Kampaň označil Korčok také za příspěvek proti různým dezinformacím, které se šíří například na internetu. „Reagujeme na to, že vzniká, a hlavně se udržuje, velký informační přetlak, ve kterém se ztrácejí základní souvislosti, jež se týkají bytostných zájmů Slovenské republiky. Nemůžeme nevidět, že otázka dezinformačních kampaní, útoku proti západnímu společenství, je přítomna. Je to fenomén, se kterým se bude muset vypořádat i Slovenská republika,“ upozornil Korčok.
„Členství v EU nám přineslo určitě víc pozitiv než negativ, o tom nepochybuji,“ domnívá se Bronislav Šiator z Bratislavy. „Trochu se obávám snahy o ještě důslednější integraci, až federalizaci Unie. To není správné a o důležitých záležitostech by měly rozhodovat národní státy,“ namítá Anna Striešková ze Sence.
„Hodně se teď mluví o jádru Unie. Mám strach, aby za vstup do jádra nepožadovaly silnější státy od Slovenska přijímání většího počtu migrantů. Anebo nám ho rovnou nenadiktovaly. S tím bych nesouhlasila,“ zdůraznila podnikatelka Elena Pašková.
Nůž do zad, tvrdí Poláci
Obrat Roberta Fica k užší integraci v jádru Evropské unie pochopitelně neunikl pozornosti polských a maďarských médi
„Kdysi nebezpečný populista, dnes vzorový Evropan. Díky Kaczyňskému,“ charakterizoval Fica komentátor polského webu Polityka.pl Tomasz Mačkowiak. Narážel tím na vzpurnost Varšavy vůči Bruselu podněcované Jaroslawem Kaczyňským, nejvlivnějším polským politikem z vládní strany Právo a spravedlnost (PiS).
„Slovenský premiér vrazil nůž do zad vládě PiS. Nechce jít s Polskem. Vybral si Francii a Německo,“ napsal web natemat.pl.
„Orbán, nebo Evropa. Fico se už rozhodl,“ všiml si lapidárně maďarský server starklikk.hu.
„Co se stalo? Fico se otočil k V4 zády,“ upozornil maďarský deník Népszava. „Slovenský premiér se tak distancoval nejen od svých předchozích euroskeptických vyjádření, ale také od protestu proti Bruselu ze strany Varšavy a Budapešti,“ shrnul list.