Podle ukrajinské diplomacie je Zemanův návrh „pokusem prosadit nejen ústupek agresorovi, ale i legitimizaci anexe Krymu cestou 'prodeje' části ukrajinského území”. V nynější Evropě je podle Kyjeva takový návrh absolutně nepřijatelný. „Ukrajina nikdy nebude se svým územím, se svými hodnotami a se svou svobodou obchodovat,” uvádí se v prohlášení ministerstva zahraničí.

KOMENTÁŘ DNE:
KOMENTÁŘ: Jak mluvit k lidu? Když se blíží volby, elity si vzpomenou, že potřebují občany. Jak s nimi hovoří, rozebírá Matěj Široký. >> Čtěte zde.
 Očima Saši Mitrofanova: Zbývá jen najít vyhovující volební lístek

List Ukrajinska pravda současně připomněla, že nadále pokračují střety na Donbasu, zaznamenáno bylo sice celkem jen 15 případů palby separatistů, ale čtyři ukrajinští vojáci při ní byli zraněni, dva z nich na jihu u Šyrokyna.

Porošenko ve svém středečním projevu v té souvislosti varoval před „appeasementem” vůči Rusku. Řekl, že v nynější situaci nelze udržovat styky s Ruskem „jako by se nic nestalo”.

Hlava ČR Miloš Zeman v úterý na schůzi Parlamentního shromáždění Rady Evropy označil ruskou anexi ukrajinského poloostrova za hotovou věc. Navrhl, aby se Kyjev a Moskva dohodly na kompenzaci, například ve finanční podobě či prostřednictvím ropy a zemního plynu.

ČTĚTE TAKÉ:
Zeman svými výroky o Krymu poškodil Česko, míní senátoři a chtějí škody zmírnit
Zeman způsobil v Moskvě radost: Je to faktické uznání připojení Krymu k Rusku 
Sobotka: Zeman neměl mandát vlády, slova o Krymu odporují politice ČR 
Zeman může Putinovi prodat Prahu a Vary. Ukrajinští poslanci se zlobí za slova o Krymu

Češi se omlouvají za svého prezidenta

Ukrajinské ministerstvo zahraničí současné s důraznou kritikou Zemanova stanoviska na druhé straně ocenilo „významnou podporu a solidaritu” ze strany české vlády a českého národa. Podle prohlášení se tato podpora projevuje konkrétními skutky a praktickou pomocí.

Agentura Unian napsala, že Češi se omlouvají za slova svého prezidenta o Krymu. Na ukrajinské velvyslanectví v Praze docházejí vzkazy o podpoře a solidaritě, napsala agentura. Její informaci na Facebooku potvrdil i ukrajinský velvyslanec v Praze Jevhen Perebyjnis.

Tichý návrat Ruska do Rady Evropy?

Zeman se vyjádřil i proti protiruským sankcím s tím, že nemají význam. Podle listu Ukrajinska pravda Rada Evropy už připravuje mechanismus, jak zrušit některé sankce uvalené na Rusko. To by se mohlo vrátit do Rady Evropy.

Ukrajinska pravda hovořila se spoluautorem návrhu Michelem Nicolletim, který bude stát od ledna v čele Parlamentního výboru Rady Evropy. Podle něj z textu plyne: že „všechna omezení na Rusy by měla být zrušena, protože v Radě ministrů Rady Evropy sankce proti Ruské federaci nejsou.“

V článku stojí, že odpor proti návratu Ruska je menší než před třemi lety.
Generální tajemník Rady Evropy Thorbjorn Jagland uvedl, že to není kvůli penězům.

Rusko věnuje otázce anexe Krymu velkou pozornost a chce, aby byla uznána. V tomto smyslu působí i řada ruských lobbyistů. Jedním z nich je i právník Christina de Fouloy, který zveřejnil svou analýzu, proč je připojení legální. Odkazuje se na autonomní status Krymu a na to, že ústava umožňovala pořádat jakákoli referenda. Zcela ovšem pomíjí, za jaké situace se referendum konalo, tedy v době, kdy na Krymu působili ruští vojáci v uniformách bez distinkcí. Analýzu vypracoval pro lobbystickou organizaci s názvem Asociace akreditovaných právníků pro styk s orgány veřejné moci EU (AALEP) a nijak se netají tím, že jejím cílem je prosazovat lobbystické zájmy v EU. Z materiálů na stránce plyne, že většinou ruské.