Arslana považují organizátoři ceny za významného zastánce lidských práv, zejména práva na svobodu a osobní bezpečnost a na spravedlivý proces. Před rokem byl zatčen kvůli údajným vazbám na hnutí duchovního Fethullaha Gülena, kterého Ankara viní ze zosnování loňského nezdařeného pokusu o převrat.

Arslan ve svém poselství představil Turecko jako vězení, ve kterém jsou hlasy obhájců lidských práv udušeny. „Turecko se nepoučilo z bolestivých zkušeností Evropy v průběhu dvacátého století,” uvedl Arslan, který se svými příznivci prý hodlá pokračovat v boji za právo a demokracii.

„Nenecháme se zavřít za zdmi strachu,” dodal podle agentury AFP.

Promluvil i Zaorálek

Ocenění bylo slavnostně uděleno v první den pětidenního zasedání Parlamentního shromáždění Rady Evropy. Slavnostního vyhlášení ve Štrasburku se zúčastnili také český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek a zástupci Knihovny Václava Havla.

Zaorálek poté jako předseda Výboru ministrů RE přednesl projev shrnující výzvy, před nimiž nyní Rada Evropy stojí. Vyzval členské státy, aby „zůstaly zmobilizovány tváří v tvář terorismu”.

„Pro účinný boj proti terorismu nesmí být spolupráce omezena na státy. Mezinárodní organizace, jako je Rada Evropy, musí také co nejvíce spolupracovat a posilovat synergie,” uvedl šéf české diplomacie. Poukázal rovněž na potřebu sledovat politický vývoj ve státech zmítaných krizí, jako jsou Turecko, Ukrajina nebo Ázerbájdžán.

Agentura DPA uvedla, že turecká delegace vedená členem turecké vládnoucí Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) označila udělení ceny Arslanovi za nepřijatelné a za výraz „zcela nepřátelského postoje k Turecku a tureckému lidu”.

Šanci měl i Helsinský výbor

Vítěz,  který byl předsedou nyní již rozpuštěného tureckého nevládního sdružení soudců a prokurátorů, jež kritizovalo režim prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, vzešel z užšího výběru trojice nominovaných. Mezi nimi byli kromě Arslana také Maďarský Helsinský výbor a rakouský jezuita Georg Sporschill, který se věnuje sociálním projektům.

Finálovou trojici zveřejnila koncem srpna pražská Knihovna Václava Havla.

Cenu nesoucí jméno prvního českého prezidenta a dotovanou 60 tisíci eur (víc než 1,5 miliónu korun) uděluje Knihovna Václava Havla společně s Parlamentním shromážděním Rady Evropy a Nadací Charty 77. Loni ji získala členka jezídské komunity z Iráku Nadja Muradová, která přežila masakr své rodiny a sexuální zotročení džihádisty z takzvaného Islámského státu.