„Dodávky zbraní do oblasti konfliktu nepomohou usmíření, ale situaci jedině zhorší,” varoval Putin na závěr summitu zemí BRICS v čínském městě Sia-men. Americké zbraně podle něj nijak nezmění situaci na východě Ukrajiny, jen zvětší počet obětí. Upozornil, že povstalci v Doněcku a Luhansku mají zbraní dost, a to i ukořistěných u nepřítele.

Ukrajina dlouhodobě usiluje o získání zbraní z USA, které by jí pomohly vypořádat se se separatisty na Donbasu. Jedná se především o protitankové rakety FGM-148 Javelin. O těchto střelách naváděných tepelně hovořil při své návštěvě Kyjeva na konci srpna při oslavách Dne nezávislosti americký ministr obrany James Mattis a obhajoval dodávku podobných zbraní slovy: „Obranné zbraně nikoho neprovokují, pokud nejste agresor, a Ukrajina rozhodně není agresor, protože se boje odehrávají na jejím území.“

O dodávku velmi stojí ukrajinská armáda. „Javeliny by mohly velmi rychle změnit rovnováhu na frontě, protože mohou efektivně bojovat s nepřátelským vybavením,“ řekl Mihailo Samus ze Střediska pro armádní a obranná studia týdeníku Ukrainian Weekly. „Učinily by útok na Ukrajinu velmi nákladným a možná by to změnilo pozice Ruska (na jednáních) v Minsku,“ dodal.

Týdeník uvedl s odvoláním na ukrajinskou tajnou službu SBU, že „Rusko vytvořilo na východě Ukrajiny armádu, která má více tanků než většina evropských zemí“. Údajně mají mít separatisté 700 tanků a 1200 obrněných vozidel. Tato čísla nejsou ale ověřena z nezávislých zdrojů. Ukrajinské síly by chtěly rakety dostat hned, ale podle expertů se jich nedočkají o moc dříve než v roce 2020.

Putin chce na Donbasu pozorovatele OSN

Ruský prezident také oznámil, že RuskoRadě bezpečnosti OSN předloží rezoluci o vyslání mírových sil OSN do Donbasu na východě Ukrajiny, kde by tyto síly měly chránit pozorovatele Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), dohlížející na příměří mezi znepřátelenými stranami.

O pozorovatele OSN vždy stála Ukrajina. Putin ovšem rovnou řekl, že jejich role by byla omezená: „Hovořit se může jen o zajištění bezpečnosti členů mise OBSE“. Podle ruského prezidenta by tyto síly měly být jen na demarkační linii, a „ne v dalších oblastech“, což si přál Kyjev. Zmínil ale i další podmínky: „Řešení této otázky by mělo přijít až poté, co se strany (konfliktu) stáhnou a odvezou těžkou techniku. A to nemůže být řešeno bez přímého kontaktu s představiteli samozvaných republik DNR a LNR.“

Ukrajina okamžitě odmítla jednání se separatisty. „Nelze získat souhlas s mírovou operací ze strany nezákonných ozbrojených formací působících na území oddělených částí Doněcké a Luhanské oblasti, podporovaných finančně a materiálně z Ruské federace,” uvedlo ukrajinské ministerstvo zahraničních věcí. Odmítlo i případnou přítomnost ruských příslušníků v těchto silách.

Konflikt na Donbasu mezi vládními vojsky a proruskými separatisty si vyžádal během tří let na 10 000 mrtvých.