Článek
V průzkumu uvedlo 53 procent lidí, že jsou bez víry. Ještě v roce 1983 se k žádnému náboženství nehlásilo jen 31 procent lidí.
Nejvíce lidí bez víry je ve věkové skupině 18 až 25 let - celkem 71 procent, mezi lidmi od 25 až 34 let jsou jich dvě třetiny. Nejvíce věřících je mezi seniory - k některému z náboženství se hlásí 75 procent z nich.
K poklesu přispívá i to, že od náboženství odcházejí osoby, které se do nábožensky nábožných rodin narodily: víru jich opustí 40 procent.
Rána pro anglikánskou církev
Největší úbytek oveček má anglikánská církev. Zatímco loni se k ní hlásilo 15 procent lidí, ještě v roce 2000 jich bylo 30 procent. Přispěl k tomu i odchod ortodoxních věřících, když v roce 1994 začala praktikovat kněžské svěcení žen. Mnozí pak přešli ke katolíkům.
Příslušnost k římskokatolické církvi naopak zůstala na deseti procentech. Pouze pět procent dotázaných se hlásí k jinému náboženství než ke křesťanskému.
Podle Rogera Hardinga z Národního centra pro sociální výzkum by se nad čísly měli zamyslet náboženští vůdci, zda by neměli dělat více při adaptaci svých kongregací na změny ve společnosti.
Úplní ateisté to nejsou, věří biskup
Podle liverpoolského biskupa anglikánské církve Paula Bayese výsledky přinášejí „pokračující výzvu pro církve ve skeptické a pluralitní společnosti“. Podle něj neznamenají, že lidé přestávají věřit v Boha: „Říci žádné náboženství není totéž jako ateismus.“ Dodal že lidská srdce a mysl zůstávají otevřené.
Ředitel charity Humanists UK Andrew Copson ale tvrdí, že význam anglikánské církve klesá, a položil nepříjemnou otázku: „Jak může anglikánská církev zůstat smysluplně státní církví, když se stará jen o tak malou část obyvatel?“
V České republice je podle údajů Českého statistického úřadu z roku 2011 věřících necelých 20 procent, přičemž sedm procent lidí věří v boha, ale nehlásí se k žádnému náboženství. Přes 36 procent je zcela bez náboženské víry a přes 46 procent nechalo otázku víry při sčítání obyvatelstva zcela bez odpovědi.