Byl to krátký rozhovor, a nijak přátelský. Uprostřed vrcholící volební kampaně Martin Schulz (61), šéf německé sociální demokracie (SPD) a její kancléřský kandidát, zavolal Gerharda Schrödera (73). Chtěl se ujistit, zda to, co četl v novinách, sedí: že Schröder, poslední kancléř za SPD (1998 až 2005), nastupuje do nejužšího vedení ruského polostátního ropného gigantu Rosněfť.

„Považuji to za nevhodné,“ neskrýval rozladěný Schulz své výhrady. „Nemusíš přece kývnout na každou nabídku.“

Z tajné zbraně kudla do zad

Schröderovo angažmá za půl miliónu dolarů (10,9 mil. korun) ročně u firmy pod sankcemi, jíž pevnou rukou vládne Igor Sečin (56), dlouholetý chráněnec prezidenta Vladimíra Putina (64), postavilo SPD i Schulze před dilema. Exkancléř, brilantní řečník, kterého davy milují, se v letošním tažení za hlasy stal tajnou zbraní. V roli outsidera se cítí jako ryba ve vodě. Jeho zázračný výkon z roku 2005 vešel do dějin. V průzkumech SPD tehdy ztrácela na křesťanské demokraty (CDU) vyzývatelky Angely Merkelové (63) až 19  procentních bodů, u uren však prohrála přesně o jediné procento. Jinak řečeno, Schöder dokázal za několik týdnů vymazat osmnáctiprocentní manko.

Exkancléř nedělá sebemenší tajnosti z toho, že považuje Putina za osobního přítele. V Petrohradě, v letech 2004–6 se svou čtvrtou manželkou Doris (54), s níž se loni rozvedl, adoptovali dva ruské sirotky. Putin mu při tom významně pomohl. Bezprostředně po odchodu z kancléřského úřadu se stal členem správní rady společnosti Nord Stream, jejíž plynovod dodává takřka 60 procent německé spotřeby plynu a obchází přitom Polsko a Pobaltí.

Špičky SPD kauzu nijak nerozdmýchávají. V zákulisí však lamentují nad Schröderovou „zoufalou necitlivostí“, která straně vráží „kudlu do zad“.

Peníze od Turků

I Christian Wulff (58), v letech 2010 až 2012 prezident za CDU, si rád přivydělá. Doživotní rentu ve výši 236 tisíc eur (6,1 mil. korun) měsíčně si doplňuje mzdou prokuristy turecké módní značky Yargici. Založili ji před 39 lety dva podnikaví bratři, má 60 obchodů doma a v turecké části Kypru. A Německo si vybrala jako nástupiště pro expanzi do Evropy.

„Jde mi o pocit, že nepatřím do starého železa,“ tvrdí Wulff, jejž z úřadu vyhnalo několik korupčních afér. „Exprezidenti zpravidla zastávají čestné úřady a nestávají se z nich prokuristé v módních firmách,“ poukazoval Ralf Stegner (57), místopředseda SPD.

Bývalý německý prezident Christian Wulff

Bývalý německý prezident Christian Wulff

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Nové Wulffovo angažmá je o to pikantnější, že napjatost vztahů mezi Berlínem a Ankarou překonává německou nevraživost s Kremlem. Zatímco Spolková republika vyčítá tureckému autoritáři Recepu Erdoganovi (63), že zmařeného pokusu o puč z loňského července zneužil k posílení režimu, hlava tureckého státu odpovídá přirovnáním německých politických špiček k nacistům. Vzájemný obchod však běží skvěle.

Do třetice zlého

Jako poslední Němce zklamal Joachim Gauck (77), jenž prezidentský palác Bellevue opustil letos v březnu. Náklady na jeho nynější tým dosahují rekordních částek. Za zmínku stojí například příprava kanceláří pro prezidenta ve výslužbě. Zahrnovala devět kanceláří v prvním patře berlínské budovy Spolkového sněmu, celkem 197 metrů čtverečních. Místnost číslo 162 předělali řemeslníci na toaletu, ačkoli hned vedle mají poslanci k dispozici společný záchod.

Německý prezident Joachim Gauck

Joachim Gauck

FOTO: Petr Horník, Právo

Na dotaz týdeníku Der Spiegel se Gauck nechtěl k nákladům na nový úřad vyjádřit. Jeho kancelář jen sdělila, že soukromou
toaletu potřebuje z „bezpečnostních důvodů“.

A to vše se děje právě kolem muže, jenž se rád označoval za „občanského prezidenta“, a nezřídka zdůrazňoval, že přišel „zezdola“, podotkl Der Spiegel.

„Čekal jsem gesto – že tu rozmařilost nedopustí. Jeho postoj však bohužel posiluje spekulace, že se mu pompa úřadu prostě zalíbila,“ citovala televize RTL nejmenovaného činitele z CDU.

Drahý Gauck
pobírá doživotní rentu 236 tisíc eur (6,1 mil. Kč) měsíčně
šéf jeho kanceláře bere deset tisíc eur (261 tisíc Kč) měsíčně
to je o 1500 eur víc, než když řídil prezidentský úřad
mzdové náklady na tým stojí Němce 385 tisíc eur (10 mil. Kč) měsíčně
Zdroj: Der Spiegel