Kauzu odhalila belgická média. Zjistila, že bruselský starosta získával v letech 2015–16 peníze za účast na poradách soukromé charitativní organizace Samusocial, jejíž rozpočet ovšem z 98 procent podporovaly veřejné zdroje. Vedení společnosti mívalo porady až desetkrát v měsíci a Mayeur dostával peníze za každou z nich. Dohromady si tak ještě v době svého primátorování přišel na téměř 36 tisíc eur (téměř milión korun).

Belgickým novinářům se ovšem nepodařilo zjistit, jaké služby a jakou práci pro Samusocial vykonával. Mayeur se na sklonku své politické kariéry stal terčem řady vtípků. Konaly se happeningy, kdy lidé na protest jeho setrvání spali v centru města ve stanech pro bezdomovce. Před pár dny se navíc rozhořel boj proti instalování jeho busty před bruselskou radnicí. Petici, aby zastupitelstvo neschválilo „tento nechutný výdaj“, již podepsalo přes 1500 lidí.

Sedmapadesátiletého bruselského rodáka Mayeura nahradil jeho partajní kolega Philippe Close. Vášnivý ragbyový fanoušek působí v politice od svých sedmnácti let. Kariéru zahájil v roce 2001 jako šéf kabinetu Freddyho Thielemanse, tehdejšího bruselského starosty. Close nedávno oznámil, že si hodlá snížit vlastní plat o zhruba třetinu.

Před odchodem chtěl změnit finance pro islám

Dnes již bývalý bruselský starosta se kromě korupčního skandálu dostal do pozornosti zahraničních médií v poslední době také tím, že uvažoval o změně financování islámu. Chtěl jej v Bruselu financovat stejně jako ostatní církve, aby tím oslabil vliv fundamentalistických salafistů na tamní mešity. Jeho cílem bylo podporovat fungování umírněného islámu.

„V organizaci a správě mešit je problém. Netvrdím, že všichni muslimové jsou salafisté. To vůbec ne. Potíž však spočívá v tom, že salafisti mají mešity v rukách. Nevymyslel jsem si to, čtu to ve zprávách bezpečnostních složek,“ uvedl mimo jiné pro belgickou stanici RTBF.

Mešity by tak na jedné straně byly podporované státem a zároveň kontrolované místními úřady. V rozhovoru Mayeur zmínil Belgické muslimské a kulturní středisko, které podle něj dlouhodobě odmítá belgickým úřadům poskytovat své finanční zprávy.  Středisko – stejně jako Velkou mešita v Bruselu – údajně platí Saúdská Arábie. Podle informací belgických médií imámové nesmí dostávat plat, ani nepobírají příspěvky z belgických zdrojů.