„Byl tu nátlak ze strany různých zemí EU, aby návraty znovu začaly. Chápu to tak, že vlády chtějí ukázat voličům nějaké výsledky,“ podotkl Mouzalas.

Jak podotkl web EUobserver, Německo čekají v září parlamentní volby, v nichž se kancléřka Angela Merkelová, zastánkyně tzv. vítací politiky, bude ucházet o čtvrtý termín.

Vracení žadatelů o azyl do Řecka se na základě prosincového doporučení Evropské komise (EK) bude týkat pouze těch běženců, kteří přijeli do Německa a jiných zemí EU od poloviny letošního března. Kdy návraty přesně začnou, bude záležet na řeckých úřadech.

Pozastavení Dublinu tím končí

Německým rozhodnutím končí pětileté pozastavení pravidel tzv. dublinského systému, na jehož základě žádosti o azyl řeší první členský stát, v němž se žadatel ocitne, a v případě, že se příchozí vydá do jiného státu, ten jej vrátí zpět do první země.

Pravidla ale v roce 2011 pozastavily evropské soudy včetně Evropského soudu pro lidská práva a Soudního dvora Evropské unie, které upozornily na špatné zacházení se žadateli o azyl ze strany řeckých úřadů. Řecké imigrační tábory jsou přelidněné a v minulosti zde vypukla řada nepokojů, při nichž si migranti stěžovali na špatné životní podmínky a byrokratické průtahy.

EK loni oznámila, že vracení migrantů do Řecka může začít od letošního března pod podmínkou, že členské státy přijmou stanovenou kvótu žadatelů o azyl z ItálieŘecka.

Na začátku letošního roku ale EK ustoupila – podle posledních dat bylo přesídleno 25 438 lidí ze 160 tisíc, které členské státy Unie slíbily převzít z Itálie a Řecka.