Vyšetřovatelům útočník přiznal, že chtěl zabít tolik „křesťanů a mladých lidí“, kolik je jen možné. Vyjádřil i lítost nad tím, že se mu jich nepodařilo zabít více. Nejprve uvažoval, že by k útoku použil nákladní automobil, jako tomu bylo při útocích v Nice a v Berlíně, pak se ale rozhodl pro útok nožem.

KOMENTÁŘ DNE:
 Proč stát není jako firma - Nad problémem nápadu řízení státu jako firmy v podaní Andreje Babiše se zamýšlí Jiří Pehe. Čtěte zde >>
 Hurá máme právní stát! Bude líp! - Policejní žádost o vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání kvituje Alexander Tomský. Čtěte zde >>

Zdůraznil, že nejednal ve jménu Islámského státu, i když se od roku 2014 věnoval radikální muslimské ideologii. Jednal prý pouze ve jménu proroka Mohameda. Vyšetřovatelé zatím nemají důkazy o tom, že by byl s Islámským státem ve spojení. Kontakty zřejmě neměl ani na hamburské salafisty.

Náboženský život

Podle vyšetřovatelů se Ahmad, který nějakou dobu pil alkoholické nápoje a užíval drogy, také snažil stanovit hranici mezi západním a muslimským způsobem života. Když přestal pít a brát drogy a přimkl se k víře a studoval radikální ideologie, kritizoval další uprchlíky, s nimiž žil, že podléhají západnímu způsobu života.

Dva dny před útokem se rozhodl, že povede čistě náboženský život. V den útoku navštívil kázání v mešitě As-Sahaba, která se nachází přímo proti místu pozdějšího útoku. Podle svědků ale nebylo kázání nijak radikální. Ahmad A. který je palestinského původu, však byl rozrušen děním okolo jeruzalémské mešity Al-Aksá, kam po vraždě dvou policistů namontovali Izraelci bezpečnostní rámy a kam se načas rozhodli nepouštět mladší dospělé muže. [celá zpráva]

Ahmad A. sice v Německu nezískal azyl, ale nemohl se kvůli chybějícím dokladům vrátit do vlasti. [celá zpráva]