Hlavní obsah

Islámské školky rozhádaly Rakousko

Právo, DPA, nek

Zhruba každý druhý obyvatel Vídně má přistěhovalecké kořeny, mnozí z nich muslimské. A jejich počet roste. Ne náhodou se jedním z témat debat před říjnovými parlamentními volbami staly islámské mateřské školy, které v rakouské metropoli navštěvuje odhadem deset tisíc dětí.

Foto: Profimedia.cz

Ali Kaya, šéf šesti vídeňských školek Juwa s 300 dětmi

Článek

Jejich rodiče tak podle mnohých politiků už v útlém věku svých potomků vysílají jasný signál, že o integraci do většinové společnosti nestojí. Nedávno se do těchto předškolních zařízení obul šéf lidovců (ÖVP) a ministr zahraničí Sebastian Kurz, považovaný za jednoho z favoritů voleb, které se uskuteční týden před těmi českými.

„Nepotřebujeme je. Žádné islámské školky by neměly existovat,“ prohlásil Kurz, jenž odpovídá také za imigrační politiku. Kritici argumentují tím, že tato zařízení jsou v řadě případů místem indoktrinace, sociální izolace a také příčinou, proč mají děti z přistěhovaleckých rodin nedostatky ve znalosti němčiny.

Foto: Leonhard Foeger, Reuters

Sebastian Kurz, nový předseda rakouských lidovců (ÖVP)

Kurzovy záměry ale narážejí na kritiku nejen ze strany muslimských spolků, ale i sociálních demokratů (SPÖ) a Zelených. Pravicově populistická strana Svobodných (FPÖ) zase tvrdí, že lidovecký ministr přešel na pozice, které FPÖ zastává už dávno. Debata o islámských školách není přitom nová. Už před rokem vyvolala rozruch studie experta vídeňské univerzity na islám Ednana Aslana, jejíž vypracování financovalo právě ministerstvo zahraničí.

Mažou se odkazy na islám

Ve 180stránkovém dokumentu Aslan konstatoval, že ve Vídni, kde vládne koalice SPÖ a Zelených, je více než 120 školek, které provozují muslimské spolky nebo jednotliví zástupci muslimské komunity. Jsou prý mezi nimi i salafisté a uskupení, která sledují politické cíle.

Autor studie zdůraznil, že případný vliv těchto spolků na školky přímo nezkoumal, ale že ideologie zřizovatelů se nepochybně odráží na pedagogickém přístupu k dětem.

Mnozí provozovatelé reagovali na debatu o jejich školkách tím, že na svých internetových stránkách vymazali veškeré odkazy na islám nebo i samotného zřizovatele. To byl i případ školky Juwa ve čtvrti Brigittenau, kde je vysoký podíl přistěhovalců. Zařízení založila vídeňská Islámská federace, která má kontakty na celosvětové konzervativní islámské hnutí Milli Görüs. Tato organizace je ve dvou spolkových zemích sousedního Německa – Severním Porýní-Vestfálsku a v Bádensku-Württembersku – v hledáčku tajné služby kvůli údajným antisemitským tendencím.

Ali Kaya, šéf šesti vídeňských školek Juwa s 300 dětmi, ale odmítá tvrzení, že by jím vedená zařízení byla přísně náboženská anebo dokonce děti politicky ovlivňovala. Vštěpované hodnoty ale podle něj korespondují s islámem. „Je pro mě důležité, aby děti věděly, co je to morálka, etika, slušnost a to, jak se mají chovat k rodičům,“ říká Kaya.

„Řízková vyhláška“ v Salcburku

V Salcburku se strhla i debata kolem městských školek, když jejich vedení s ohledem na fakt, že je navštěvují i děti z muslimských rodin, škrtlo z jídelníčku vepřové maso. Kritici si začali dělat legraci z „řízkové vyhlášky“ a zasypali radnici nařčeními, že se snaží pro přistěhovalce vytvářet extra menu.

Vídeňská radnice vzhledem k debatě zpřísnila kontroly předškolních zařízení. Například už nepovoluje, aby vychovatelem či vychovatelkou byli lidé se špatnou znalostí němčiny. A 31 školek úřady loni uzavřely kvůli finančním potížím jejich provozovatelů.

Učitelé základních škol si totiž nadále stěžují, že děti, které vyrůstaly jen v izolovaném přistěhovaleckém prostředí, vykazují slabé znalosti německého jazyka, jakmile nastoupí do první třídy.

„Je naivní a slepý ten, kdo říká, že tady nemáme co dohánět,“ komentoval situaci ve Vídni městský radní pro školství a integraci Jürgen Czernohorszky.

Reklama

Výběr článků

Načítám