Jako motiv útoku nožem, který si vyžádal jednoho mrtvého a sedm zraněných, se podle nejvyššího státního zastupitelství nabízí radikální islamismus. Ahmad A. se zřejmě radikalizoval sám a jednal jako „osamělý vlk“.

Úřad, který ve Spolkové republice vyšetřuje závažné teroristické činy, v pondělí vydal tiskovou zprávu, v níž páteční útok rekapituluje. Ahmad A. podle něj kolem 15.00 vstoupil do supermarketu Edeka v ulici Fuhlsbütteler Strasse a ze zdejšího sortimentu si vzal kuchyňský nůž s 20centimetrovým ostřím. Tím začal útočit.

Násilnému činu na místě podlehl Mathias P (50), jejž Ahmad A. napadl jako na prvního. Život ohrožující zranění utrpěl i další nakupující. Ahmad A. poté obchod opustil a další tři lidi pobodal na ulici, než ho kolemjdoucí přemohli.

Do Norska ho vrátit nestihli

Dosavadní vyšetřování podle spolkové prokuratury nepřineslo důkaz, že by se Ahmad A. stal součástí Islámského státu nebo jiné teroristické organizace. Nezdá se ani, že by byl pod vlivem jakékoliv takové organizace nebo spolupracoval s osobami, které by o chystaném činu věděly. Zároveň ale vyšetřování ukazuje na radikálně islamistické pozadí útoku.

Podle vlastní výpovědi se šestadvacetiletý muž, který měl podle dřívějších informací také psychické problémy, v poslední době začal zabývat radikálně islamistickým tématy. „Dva dny před činem se nakonec rozhodl pro příslušný způsob života. V den činu se odhodlal spáchat atentát spojený s vírou, že zemře jako mučedník," konstatuje spolková prokuratura

Ahmad A. přitom mohl být před dvěma lety předán do Norska. Německé úřady totiž při posuzování jeho žádosti o azyl v květnu 2015 zjistily, že už o azyl dříve žádal v Norsku, takže tam měl být podle dublinských pravidel vrácen. Spolkový úřad pro uprchlíky BAMF ale o den promeškal určenou lhůtu a Norové pak Palestince odmítli převzít.

Proč se nemluví o teroru? ptá se Bild

Deník Bild v pondělí konstatoval, že německé politické špičky se při hodnocení masakru důsledně vyhýbaly slovu teror.

„Kancléřka Angela Merkelová hovořila o násilném činu, hamburský starosta Olaf Scholz o otřesném útoku, avšak slovo teror nevyšlo ani jednomu z nich z úst. Také účastníci sobotní tiskové konference, policisté a příslušníci bezpečnostních složek si dávali moc dobrý pozor, aby jim nevyklouzlo ze rtů. Proč? To mají strach z pravdy?“ upozornil deník.

Naopak Stephan Mayer, odborník bavorské CSU, neváhá s tím, kam incident zařadit. „Máme co do činění s islamistickým teroristickým útokem. A tak musí být i označen. Jinak nám lidé přestanou už úplně rozumět. Rozsah je snad opravdu jiný, avšak pokud jde o motivaci a postup hamburského atentátníka, v ničem se neliší od útoku na berlínský vánoční trh loni v prosinci,“ řekl Bildu.

Rovněž Andrè Trepoll, šéf opoziční poslanecké frakce CDU v hamburském zemském sněmu, označil pachatele za „teroristu“, který u nás hledal ochranu a pak ji děsivě zneužil“. „Jak je možné, že se mohl naprosto podle svého rozmaru pohybovat po našem městě, ačkoli se několikrát objevil v hledáčku bezpečnostních složek?“ ptal se Trepoll.