Berlín stále ještě může svůj postoj napravit, prohlásil Erdogan. V Německu žijí zhruba tři milióny Turků.

V rozhovoru, který na svém webu zveřejnil ve středu týdeník Die Zeit, Erdogan také prohlásil, že jeho země bude nadále považovat Německo za zemi, která chrání teroristy, pokud Berlín nezačne Ankaře vydávat stoupence muslimského duchovního Fethullaha Gülena. Toho Turecko obviňuje z podílu na loňském pokusu o státní převrat. Gülen, který žije v americkém exilu, to popřel, a pochybnosti o jeho účasti projevily také německé úřady.

Erdogan v rozhovoru také řekl, že Německo a Turecko se vzájemně potřebují. Na osobní úrovni prý Erdogan nemá s německou kancléřkou Angelou Merkelovou problém.

Gabriel: Mohlo by to přilít olej do ohně

Podle šéfa německé diplomacie Sigmara Gabriela (SPD) nejsou vystoupení zahraničních politiků v Německu jen otázkou svobody projevu, ale i zahraničněpolitických zájmů spolkové vlády. Gabriel už minulý týden řekl, že Berlín svým rozhodnutím vyvodil závěry z kampaně před dubnovým referendem o změně turecké ústavy. Tehdy několik německých měst zakázalo tureckým politikům vystoupit a Ankara postup spolkové republiky opakovaně přirovnala k nacistickým praktikám. „To tady zanechalo hluboké rány,” poznamenal Gabriel.

Německo z toho podle ministra vyvodilo důsledky nejen vůči Turecku, ale i vůči dalším nečlenským zemím Evropské unie. Nově by jejich představitelům nemělo být dovoleno agitovat v Německu v období tří měsíců předtím, než se v jejich vlasti uskuteční volby nebo jiné důležité hlasování. Časový limit by se měl týkat i voleb v Německu. Volby do Spolkového sněmu se uskuteční v září.

K aktuálnímu odmítnutí Erdoganova veřejného vystoupení Gabriel také uvedl, že by do spolkové republiky mohlo přenášet vnitřní spory z Turecka a přilévat oleje do ohně, což Německo nechce připustit.