Zpřísnění pohledu zřejmě podnítila i kauza teologa Reinharda Schotta (61), jenž se zasadil, aby církev poskytla v Ludwigshafenu azyl egyptské rodině –  32letému muži, jeho 26leté manželce a šestiletému synovi.

Ta se měla vrátit do vlasti už v září 2016, otec rodiny však předložil zatykač a další dokumenty, z nichž vyplývalo, že ho egyptská policie hledá kvůli misionářské činnosti a účasti na demonstracích. BAMF požádal ministerstvo zahraničí a německou ambasádu v Káhiře, aby ověřily pravost dokumentů. Vyšlo najevo, že jsou amatérsky zfalšované.

Nikdo je neznal

Schott, současně pověřenec evangelické církve pro integraci ve Falcku, vyzval v úřady k veřejné diskusi. „Otec nás ujišťoval, že zatykač je pravý. Ale dá se mu vůbec něco klást za vinu? Jak by se člověk zachoval, kdyby se dostal do situace, kdy musí za jakoukoli cenu chránit svou rodinu? Koptové jsou v Egyptě pronásledováni, zabíjeni,“ namítal.

Další vyšetřování však prokázalo, že v koptské komunitě, kde se lidé navzájem poměrně dobře znají, nikdo o rodině údajného misionáře neslyšel. „Zástupci koptů do Berlína vzkázali, že údajný egyptský křesťan lže, čímž poškozuje jejich jméno,“ podotkl list Frankurter Rundschau.

Aféra bundeswehru

Zpřísnění kontrol je také důsledek aféry kolem Franka A., krajně pravicového příslušníka bundeswehru, který se –  aniž uměl jediné slovo arabsky –  vydával celé měsíce za syrského uprchlíka a připravoval teroristický útok. Týdeník Der Spiegel napsal, že pracovníci od tohoto týdne musí v případech, kdy žadatelé o azyl označí za zemi původu Sýrii, znovu důkladně přezkoumat každé dvacáté rozhodnutí.

„Na podzim 2015, v době vrcholící uprchlické krize, BAMF zjišťoval zpětně v každém stém dokumentu, zda nedošlo k chybě,“ upozornil časopis s tím, že přešetření bývala tehdy dost často vysloveně formální, protože přetíženým zaměstnancům BAMF nezbýval na podobné rozbory ani čas, ani síly.