„Rakousko je zákonně zavázáno k přerozdělení a já osobně od Rakouska očekávám, že tomuto závazku dostojí,“ napsal Juncker rakouskému spolkovému kancléři.

Rakousko se v roce 2015 zavázalo přijmout zhruba 1900 uprchlíků z Itálie a Řecka. Vzhledem k silnému přílivu uprchlíků do samotného Rakouska si ale alpská republika vymohla výjimku z plnění závazku do března tohoto roku.

Juncker napsal, že si je vědom toho, že Rakousko bylo v posledních dvou letech „jedním z nejvýznamnějších zastánců a podporovatelů komplexní evropské migrační politiky“. Mezitím se ale prý situace výrazně změnila. Byla totiž vybudována pohraniční a pobřežní ostraha, takzvané hotspoty neboli registrační centra v Itálii a Řecku jsou plně funkční a počet žádostí o azyl v Rakousku klesl.

Itálie a Řecko jsou však podle Junckera i nadále pod tlakem a potřebují přislíbenou pomoc, i když nynější situaci v Rakousku nelze charakterizovat jako „náhlý příliv“ občanů třetích států, který by opravňoval k vynětí z příslušných závěrů Rady EU.

V Rakousku loni a předloni o azyl požádalo celkem 130 000 lidí. Na základě přerozdělovacího mechanismu ale země dosud nepřijala žádného migranta.
Kvóty na přerozdělení 160 000 uprchlíků, kteří se nacházejí v Řecku a v Itálii, schválili ministři vnitra států EU v září 2015. Proti se tehdy postavilo Česko, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko. Finsko se hlasování zdrželo. Zatím se podařilo přerozdělit jen malý zlomek z plánovaného počtu.