Toto rozhodnutí je podle premiéra Roberta Fica mimořádně důležité z pohledu utváření politické kultury.

„Děkuji koaličním partnerům za přístup k řešení, které umožňuje vypořádat se s neblahým dědictvím po Vladimíru Mečiarovi. Nikdy jsem se netajil tím, že amnestie považuji za morální bahno. Uzrál čas, abychom toto stigma odstranili,” prohlásil Fico.

Rozhodnutí poslanců předcházelo schválení ústavní novely, která zrušení amnestií umožnila. Prezident Andrej Kiska novelu urychleně podepsal a v úterý vyšla ve sbírce zákonů.

Nyní musí ústavní soud rozhodnout, zda je zrušení amnestií v souladu s ústavou.

Pokud do 60 dnů nerozhodne, zrušení amnestií vstoupí v platnost. Proti rozhodnutí o zrušení amnestií by muselo hlasovat sedm soudců ústavního soudu.

Amnestie udělil v roce 1998 tehdejší premiér a zastupující prezident Mečiar lidem podezřelým ze spojení s únosem syna prezidenta Michala Kováče do Rakouska. Po odchodu Kováče staršího z prezidentského paláce nebyl zvolen jeho nástupce a některé pravomoci hlavy státu přešly na vládu.
Prezident Kováč se v polovině 90. let dostal do ostrého sporu s tehdejším premiérem Mečiarem. V době sporu Kováčova syna unesli 31. srpna 1995 do Rakouska. Z únosu byla podezřelá Slovenská informační služba vedená Mečiarovým oblíbencem Ivanem Lexou.
Únosem Kováče mladšího mohli organizátoři chtít zdiskreditovat hlavu státu. Na prezidentova syna byl sice před tím v Německu vydán zatykač, ale rakouský soud Kováče mladšího do Německa nevydal a vrátil ho na Slovensko.