Podle nejmenovaného zdroje RTK požádala kosovská policie Interpol o sdělení jmen těchto osob na výzvu vlády.

Rozhodla se tak právě v reakci na zadržení Haradinaje, který byl 4. ledna zatčen ve Francii a nyní tam čeká na svobodě na výsledek extradičního řízení.

Na seznamu je podle RTK především bývalý vrchní velitel Kosovské osvobozenecké armády (UÇK) Azem Syla, ale také současný vysoký činitel kosovské policie Fadil Suleviqit či jeden z bývalých operativních velitelů UÇK v terénu Shukri Buja.

Bělehrad minulý týden pohrozil, že nebude-li mu Haradinaj vydán, bude obdobně nakládat se zatykači vydaných zeměmi, které srbským nárokům nevyhoví.

„Srbsko bude v budoucnu respektovat pravidlo reciprocity a bude se zatykači jiných zemí zacházet tak, jak budou ony zacházet se zatykači, které vydalo Srbsko,” prohlásila srbská ministryně spravedlnosti Nela Kuburovičová podle bělehradské televize B92.

„Neznamená to, že někdo nebude ve vězení, ale že další postup bude reciproční,” dodala.

Haradinaj nečeká ve vazbě

Srbsko pobouřilo, že zadržený Haradinaj nečeká na verdikt o extradici ve vazbě. Srbský prezident Tomislav Nikolić deníku Večernje novosti řekl, že jde o výsledek nátlaku EU. Podle něj jde o signál, že budou srbská obvinění odmítnuta: „Jsem přesvědčen o tom, že Evropská unie vydala takovou direktivu všem členským státům.“

Srbsko na vydání Haradinaje trvá. Podle srbské ministryně spravedlnosti Kuburovičové se mezinárodní zatykač na Haradinaje týká zločinů z července roku 1999, a ne těch, které byly spáchány od března do září 1998, z nichž ho zprostil viny Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY). Výhrady Haradinajových obhájců, že nelze nikoho opakovaně soudit ve stejné věci, proto podle ní nejsou na místě.

Haradinajovo zadržení znovu zvedlo napětí ve vztazích Kosova se Srbskem, které odmítá uznat jednostranné vyhlášení nezávislosti své bývalé autonomní oblasti v roce 2008.