Komise složená z bývalých policistů a soudců ve zprávě pro poslance na 82 stranách shrnuje, co vedlo k masakrům v Paříži a Bruselu v listopadu 2015 a březnu 2016. Při útocích zahynulo 164 lidí, za oběma masakry stála stejná buňka radikálních islamistů.

Belgická policie ji mohla odhalit dávno před útoky ve francouzské metropoli. Zpráva, jež byla parlamentu doručena už loni v září, například zmiňuje, že policie v Bruselu zastavila počátkem předloňského roku auto, které řídil Brahim Abdeslam, jenž se posléze odpálil v pařížské kavárně. Hlídka ho zadržela, protože u něj našla drogy.

Nevšimli si falešného e-mailu ani vlajky IS

Brahim už tehdy figuroval na seznamu podezřelých osob. Policie ho však po výslechu propustila a vůbec ji nenapadlo prozkoumat paměťový disk, který objevila ukrytý v jeho autě, ani další elektronická zařízení, jež si po jeho zadržení odnesla z jeho bytu. Tento byt Brahim sdílel se svým bratrem Salahem, který se na masakru v Paříži také podílel a dlouho unikal, než ho dopadli zpátky v Belgii.

A co hůř, Brahim Abdeslam dal policii svoji e-mailovou adresu, která ve skutečnosti vůbec neexistovala. Belgičané si to ale neověřili.

Zpráva podle Wall Street Journal uvádí řadu dalších fatálních pochybení belgické policie. Podle komisařů například policie vůbec nezareagovala, když si Salah Abdeslam na sociální síti vyměnil profilovou fotku, a namísto dosavadní podobenky sama sebe vystavil vlajku Islámského státu. Také on už přitom byl na seznamu podezřelých radikálů.