„Zvýšená pozornost věnovaná zradě zakrývá pohled na samotné zatčení,“ uvedl nizozemský historik Gertjan Broek, podle něhož by se měl výzkum zaměřit spíše na razii nacistů v zadním traktu firemního domu v Amsterdamu za posuvnou knihovnou, kde se židovská rodina Frankových společně se čtyřmi přáteli skrývala.

Dosud se většinou traduje, že je někdo zradil, předpokládal to i Annin otec Otto, který jako jediný přežil internaci v koncentračním táboře a po válce připravil k vydání slavný dceřin deník.

Různí lidé ukazovali na různé podezřelé, ani zpráva střediska pro válečnou dokumentaci z roku 2003 však neoznačila nikoho z nich za „pravděpodobného kandidáta“.

Zatýkala hospodářská kriminálka?

Výzkumníky nově zaujala dosud poměrně přehlížená pasáž z Annina deníku naznačující, že vůbec nemuselo jít o zradu. Anna v březnu 1944 zaznamenala zprávu o zatčení dvou prodejců, kteří nedovoleně nakládali s potravinovými lístky. Oba pracovali pro Otto Franka a pomáhali mu i poté, co se s manželkou a oběma dcerami ukryl. Anna si 14. března zapsala, že dvojice zajišťovala potravinové lístky také pro ni a ostatní. K tomu byl zatčen i muž, jemuž Frank svůj podnik předal, protože jako Žid nemohl zůstat ředitelem. Nacisté nového ředitele obvinili z toho, že zamezoval tomu, aby jeho zaměstnanci byli odesíláni do pracovních táborů.

Historici tyto informace ověřovali a dospěli k závěru, že to bylo právě vyšetřování podvodů s potravinovými lístky, které vyústilo v razii, zatčení a úmrtí Anny, její sestry Margot i matky Edith v Bergen-Belsenu. Tuto teorii podporuje i skutečnost, že zprávu ze zatýkání vyhotovili vyšetřovatelé hospodářské kriminálky, a nikoliv oddělení, které se zabývalo pátráním po uprchlých lidech.