"Podařilo se prosadit návrhy, které směřují k posílení schopnosti plánovat společné zahraniční mise, ke zjednodušení financování těchto misí, k navýšení investic do obrany, k podpoře obranného výzkumu a průmyslu,„ komentoval dohodu český premiér Bohuslav Sobotka.

Podle Tuskova vyjádření "je evidentní", že Evropa musí dělat víc jak proto, aby dostála své mezinárodní odpovědnosti, tak také k prosté schopnosti chránit vlastní občany.

Summit také zopakoval unijní záměr prohloubit spolupráci se Severoatlantickou aliancí; šéf NATO Jen Stoltenberg se ostatně části čtvrteční unijní schůzky zúčastnil. EU a NATO mají společných celkem 22 členů a summit připomněl, že tyto země se v alianci zavázaly vydávat na svou obranu nejméně dvě procenta svého hrubého domácího produktu.

Do konce příštího roku chce mít unie zrevidována pravidla mechanismu, v jehož rámci nyní platí společné výdaje pod hlavičkou unijní společné obranné a bezpečnostní politiky. Je to také výsledkem chystaného odchodu Velké Británi, která je významnou vojenskou silou.

Stálé velitelství a bojové skupiny

Předčasné jsou diskuse o nějaké podobě "evropské armády", stálé velitelství by ale mělo například pomoci s plánováním a řízením existujících i budoucích unijních misí. Daleko intenzivněji by se mělo pracovat na takzvaných evropských bojových skupinách, které na papíře existují už řadu let, v praxi ale nikdy nebyly nasazeny. Evropská diplomatická služba nyní hovoří o tom, že by mohly působit jako síly k rychlému uklidnění krizové situace například před nástupem plnohodnotné mise OSN.

Závěry čtvrtečního summitu ale zmiňují především takové věci jako je rozvoj schopností vojenského výzkumu či zřízení společného obranného fondu, který by měl poskytnout ročně zhruba pět miliard eur (přes 135 miliard Kč) na výzkum i rozvoj vojenských schopností členských zemí.