Článek
„Podpora vlády (spolkovým) zemím musí být zorganizována tak, aby podpořila proceduru vyhoštění a posílila vládu práva,” prohlásil Wegner.
Podle něj by vláda měla posílat jednotlivým spolkovým zemím tolik peněz na přistěhovalce, kolik si zaslouží. To by se poměřovalo podle toho, kolik zamítnutých žadatelů o azyl se podařilo z jednotlivých zemí vyhostit.
Podle úředních statistik žije na území Německa více než 200 tisíc lidí, jimž byla žádost o azyl zamítnuta. Vůči třem z každých čtyř lidí v této kategorii jsou úřady z různých důvodů tolerantní. Tito lidé jsou například nemocní nebo nemohou získat pas žádné země.
Ani zbývající čtvrtinu se však často nedaří vyhostit. Jednou není k nalezení dítě rodiny, kterou se Němci chystají vyhostit, jindy se objeví údajné nové zdravotní komplikace, někdy dotyčný zmizí a není k nalezení.
Podle Wegnera proto nestačí, když bude vláda pouze vyvíjet nátlak na země, odkud přistěhovalci pocházejí, za účelem, aby je vzaly zpět. Mezi spolkovými zeměmi je totiž rozdíl v úspěšnosti ve vyhošťování ilegálních přistěhovalců, který způsobuje odlišná legislativa. Zatímco v Bavorsku je vůči těmto lidem nižší tolerance, v zemích jako Severní Porýní-Vestfálsko je větší.
