Článek
Znovu otevřít tyto případy umožnilo červencové rozhodnutí Nejvyššího kasačního soudu, který je v Rumunsku nejvyšším soudem. Vojenská prokuratura ve středu podle agentury AFP vysvětlila, že vyšetřování bude vedeno s kvalifikací zločiny proti lidskosti, která umožňuje vyhnout se promlčení zločinů.
Prokuratura ve středečním sdělení upozornila na částečnou odpovědnost za tehdejší události i "nového politického a vojenského vedení", které převzalo moc po pádu režimu diktátora Nicolae Ceaušeska 22. prosince 1989. Řízení Rumunska se chopila Fronta národní spásy, vedená jedním z Ceaušeskových ministrů Ionem Iliescem. Ten se později stal prezidentem.
Místa si tehdy udrželi i další komunističtí funkcionáři. Kritici tvrdí, že právě proto nebyla vůle vyšetřit, kdo nařídil střelbu.
Evropský soud pro lidská práva (ESLP) letos v únoru a v dubnu rozhodl, že Rumunsko musí odškodnit rodiny 62 Rumunů, kteří byli za protikomunistického povstání zabiti. Verdikt zdůvodnil tím, že při trestním vyšetřování v Rumunsku se dosud nepodařilo identifikovat pachatele a postavit je před soud.