Pochod byl uspořádán jako připomínka založení Ukrajinské povstalecké armády (UPA) Stepana Bandery v roce 1942. Zatímco západ země oslavuje "banderovce" jako bojovníky za nezávislou Ukrajinu, východ země a zejména Rusko ale na "banderovce" hledí jako na kolaboranty s nacistickým Německem. Poláci kladou UPA za vinu etnické čistky ve Volyni, označované Varšavou za genocidu.

Akce se podle policie uskutečnila v klidu, až na drobné incidenty, které vyřešilo napomenutí, a odpalování dýmovnic a petard poblíž komplexu pravoslavných klášterů Kyjevskopečorská lávra. "Ukrajinský chrám ukrajinské církvi!" skandovali demonstranti v narážce na skutečnost, že část lávry spravuje církev podřízená moskevskému patriarchátu. K dalším sloganům patřilo opěvování "veliké Ukrajiny".

Mezi demonstranty byli příslušníci ultranacionalistické organizace Pravý sektor, jakož i dobrovolnického pluku Azov, válčícího na východě země s proruskými separatisty.

Právě členové a veteráni pluku Azov založili v pátek v Kyjevě novou politickou stranu Národní sbor. Ve svém programu požaduje obnovení jaderného arzenálu, kterého se Ukrajina po dosazení nezávislosti zřekla, legalizaci držení střelných zbraní i zřízení cizinecké legie v rámci snahy o znovudobytí "okupovaných území", jak Ukrajinci říkají Ruskem anektovanému Krymu a oblasti Donbasu ovládnuté separatisty.