Ze seznamů tzv. Bahama papers plyne, že Kroesová stála v letech 2000 až 2009 v čele firmy Mint Holdings, ale neuvedla to v přiznáních podaných v letech 2004 a 2010. Kroesová působila v komisi Josého Manuela Barrosa obě funkční období, tedy mezi lety 2004 a 2014, a podle pravidel měla ohlásit veškeré své řídící pozice deset let nazpět.

KOMENTÁŘ DNE:
A taková to byla velká láska - O zvláštním vztahu mezi prezidentem Milošem Zemanem a šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Čtěte zde >>

Její právník Oscar Hammerstein teď tvrdí, že Kroesová přijme plnou zodpovědnost a záležitost vysvětlí vedení komise. Kroesová podle něj nic špatného neudělala, protože ve skutečnosti od roku 2009 v čele společnosti nefigurovala, pouze byla v důsledku „administrativní chyby“ nadále evidována jako ředitelka.

Hammerstein uvedl, že společnost Mint Holdings byla zřízena v roce 2000 za účelem plánovaných nákupů od amerického energetického gigantu Enronu. Mint Holdings vedená Kroesovou a jejím arabským společníkem Badrem al-Dinem plánovala množství akvizic v hodnotě sedmi miliard dolarů včetně koupě elektráren. Z velkého obchodu ale sešlo poté, co vyšlo najevo, že Enron tajil obří dluhy.

Dnes radí bankám i Uberu

Jak upozornil server BBC, bývalá eurokomisařka teď působí jako poradkyně hned několika renomovaných mezinárodních společností včetně Bank of America, Merrill Lynch a Uber.

Firma Kroesové je jedna z více než 176 000 společností v daňovém ráji na Bahamách, o nichž se veřejnost dozvěděla prostřednictvím uniklých seznamů. Více než milión dokumentů obdržela redakce německého listu Süddeutsche Zeitung a podělila se o ně se s britskou stanicí BBC, deníkem The Guardian a Mezinárodním konsorciem investigativních novinářů (ICIJ). To nyní plánuje dát data dohromady a do souvislostí s historicky největšími seznamy zvanými Panama Papers, které unikly loni.