Hlavní obsah

Německý prezident před odsunutými vyzdvihl české snahy o usmíření

Berlín

Německý prezident Joachim Gauck v sobotním projevu v Berlíně při příležitosti Dne vlasti vyzdvihl snahy brněnského primátora Petra Vokřála o usmíření s Němci. Zmínil se také o českých spisovatelkách Kateřině Tučkové a Radce Denemarkové, které se ve svých dílech věnují problematice odsunu Němců z Československa.

Foto: Fabrizio Bensch, Reuters

Německý prezident Joachim Gauck

Článek

Gauck připomněl, že Vokřálovi letos Seligerovo sdružení, které v roce 1951 založili sudetoněmečtí sociální demokraté, udělilo Cenu Wenzela Jaksche za jeho podíl na loňském Roku smíření, tedy na sérii akcí, které připomněly 70. výročí konce druhé světové války.

„U příležitosti 70. výročí ´brněnského pochodu smrti´ vyhlásila městská rada Rok smíření a zorganizovala vzpomínkový pochod, který v protisměru oproti tehdejšímu vyhnání končil v Brně. Tím měli být Němci v Brně symbolicky znovu přivítáni,” řekl  Gauck.

Dvojici českých spisovatelek pak německý prezident zmínil v kontextu toho, že o vyhnání Němců z Československa už nepíší jen tehdy dotčení, ale i mladé autorky. Bez upřesnění mluvil také o českých filmech, které se otázkou zabývají.

Zlepšující se vztahy s Českem ocenil také předseda Svazu vyhnanců Bernd Fabritius, který připomněl, že letos v květnu poprvé zástupce české vlády - ministr kultury Daniel Herman - vystoupil na sudetoněmeckém sjezdu.

Po porážce nacistického Německa v roce 1945 musely země střední a východní Evropy opustit milióny Němců.

Den vlasti pořádá každoročně německý Svaz vyhnanců (BdV), který zastřešuje organizace Němců vysídlených po druhé světové válce ze zemí střední a východní Evropy.

Podle Fabritiuse mají slova českého ministra, který se přihlásil i k vyjádření někdejšího prezidenta Václava Havla z roku 1990, historický dosah. Havel nad odsunem vyjádřil politování. Poválečný princip kolektivní viny byl podle něj nemorální.

Paralely uprchlické vlny a odsunu

Gauck v projevu srovnal osud před více než 70. lety vyhnaných Němců s dnešními uprchlíky: „Existenciální zkušenost ztráty domova je uprchlíkům na celém světě společná." Zároveň zdůraznil rozdíly, které mezi oběma příklady vidí. Tehdejší vyhnanci hovořili stejným jazykem, vyznávali stejné náboženství a patřili ke stejné kultuře, podotkl.

I kvůli větším rozdílům mezi dnešními běženci je podle Gaucka třeba počítat s tím, že integrace přistěhovalců bude nějakou dobu trvat: "Je potřeba času začlenit uprchlíky do společnosti a je potřeba času, aby si tuzemští obyvatelé zvykli na měnící se společnost.”

Současný příchod uprchlíků je podle něj spojen s riziky: „Žádná země, která přijímá lidi potřebující ochranu, nemůže zcela vyloučit, že se mezi běžence přimíchají i lidé, kteří zemi, která je přijme, chtějí škodit, nebo že se po příchodu radikalizují."

Reklama

Výběr článků

Načítám