”V případě ohrožení je třeba rychlá a efektivní reakce. K tomu je třeba jasné plánování a existence reakčních mechanismů, které je třeba připravit předem. To se děje novou koncepcí civilní obrany,” uvedl kabinet v tiskovém prohlášení ke schválení koncepce.

KOMENTÁŘE DNE:
Velké úkoly před novou vládou se Zemanem v zádech – Úlohu vlády Andreje Babiše ve vztahu k prezidentovi analyzuje Thomas Kulidakis. Čtěte zde >>

Očima Saši Mitrofanova: Střídání světů v premiérském křesle 

Strategie nahrazuje starší z roku 1995 a má být schopna se vypořádat s terorismem, válkou v kyberprostoru i útoky na infrastrukturu. Dokument varuje, že „prostředí bezpečnostní politiky se opět změnilo“ a že Německo by mělo být „adekvátně připraveno na (další) vývoj existenčních hrozeb v budoucnosti“.

Plán vypočítává možné hrozby v podobě útoků konvenčními, biologickými i chemickými zbraněmi, stejně jako útoky na infrastrukturu, zejména na rozvodné elektrické sítě, plynová a vodovodní potrubí. Podle vládních zdrojů ale nezmiňuje žádné konkrétní hrozby. Ministerstvo vnitra také uvedlo, že neplánuje na základě koncepce zavádět žádné nové zákony.

Součástí konceptu je podle uniklých informací i možnost obnovení povinné vojenské služby, která byla zrušena v roce 2011. Tento bod ale čelil v kabinetu silnému odporu. [celá zpráva]

Mít zásoby je nezbytné

Plán také zahrnuje požadavek, aby si lidé doma udělali zásoby jídla vody pro případ nouze. I to vyvolalo kritiku opozičních stran Levice a Zelených s tím, že vláda vyvolává atmosféru strachu jako za studené války. Mnoho je ale potřeba i pro zvládnutí rozsáhlých výpadků dodávek energií po přírodních katastrofách nebo blackoutech.

Každý jednotlivec by měl mít uskladněno nejméně deset litrů pitné vody, jídlo na deset dní, turistický vařič, léky, svíčky a zápalky a v domech s kamny i dřevo, dále baterie, deky a peníze v hotovosti. [celá zpráva]

Koncepce strategie ochrany například počítá i se zajištěním nemocnic dostatečným množstvím antibiotik, očkovacích látek a jodových tablet, tedy látek, které by byly akutně potřeba v případě útoku chemickými, biologickými nebo jadernými zbraněmi. Předpokládá se i decentralizované uskladnění zásob ropy, které by vystačily alespoň na 90 dní.