Podle Kommersantu zadržení vypověděli, že spolupracovali s rozvědkou ukrajinského ministerstva obrany, u níž absolvovali výcvik v sabotážích. Byli členy jedné z několika skupin, které ukrajinská rozvědka na Krymu řídí.

Na poloostrov se skupina sedmi ozbrojenců v maskovacích uniformách ještě sovětského typu přepravila na nafukovacích člunech. Strážným stanovištím pohraničníků, kteří spadají pod FSB, se jim podařilo vyhnout, ale několik kilometrů ve vnitrozemí narazili na trojici členů speciální jednotky FSB, vypomáhající s ostrahou hranic.

Ti si přivolali na pomoc pohraničníky, mezitím však vypukla přestřelka. Jeden z vojáků speciálních sil byl smrtelně zraněn, stejně jako dva nepřátelé. Zbývající pětici se podařilo obklíčit a zajmout.

Podle deníku prozradili, že výbušniny a zbraně jim měla zanechat v připravené skrýši druhá skupina, kterou o následující noci dopadli ruští výsadkáři při pokusu vrátit se na Ukrajinu. V přestřelce byl zabit jeden ruský voják a několik dalších zraněno.

Organizátor akce zatčen

Podle agentury Interfax jsou zadržení Rusové „tři či čtyři” a FSB jim při výsleších věnuje mimořádnou pozornost. Akci „diverzantů” organizoval podle FSB příslušník rozvědky ukrajinského ministerstva obrany Jevhen Panov, který byl rovněž zatčen.

„Mého bratra unesli (z Ukrajiny). Neexistuje jiná možnost, jak se mohl ocitnout na Krymu,” tvrdí Panovův bratr Ihor podle listu Ukrajinska pravda.

Přestřelky s „diverzanty” se podle verze FSB měly odehrát v noci na 7. srpna, kdy byl rovněž zatčen Panov, a v noci na 8. srpna. [celá zpráva]

Moskva ve středu uvedla, že ukrajinské speciální síly se pokusily vtrhnout na Krym a že při dvou přestřelkách „s diverzními a teroristickými silami” byli zabiti dva ruští vojáci a několik dalších bylo zraněno. Incident prudce vyostřil rusko-ukrajinské vztahy. [celá zpráva]

Slovní přestřelky 

Kreml ve čtvrtek oznámil, že prezident Vladimir Putin na jednání bezpečnostní rady státu posuzoval bezpečnost Krymu po zmaření teroristických útoků, zejména opatření na pozemní hranici s Ukrajinou, na moři i ve vzduchu.

Putin ve středu obvinil Kyjev, že sahá po teroru, místo aby se snažil o mírové urovnání konfliktu. Odvolal také schůzku takzvané normandské skupiny, jejímiž členy jsou Rusko, Ukrajina, Německo a Francie. Ta se měla na nejvyšší úrovni sejít počátkem září na okraj konference států skupiny G20 v Číně.

„Není to ještě casus belli (důvod k vyhlášení války), ale Rusko aktivně střádá podobné historky pro casus belli,” uvedl ukrajinský velvyslanec při Radě Evropy Dmytro Kuleba. Připomněl, že podobné incidenty se odehrály i těsně před vypuknutím rusko-gruzínské války v srpnu 2008.

Ukrajina je s to se sama ubránit a situaci okolo Krymu monitoruje, ujistil agenturu Reuters mluvčí ukrajinského generálního štábu Vladyslav Selezňov.