Hlavní obsah

Erdogan drží otěže moci pevně a kritice EU se může smát

Právo, nek

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Uplynul týden po nezdařeném pokusu o puč, a prezident Erdogan pevně drží otěže moci v rukou. O dalším postupu má jasno a kritika Unie znepokojené možným obnovením trestu smrti v Turecku ho od likvidace politických odpůrců v zemi neodrazuje – případné přerušení rozhovorů o vstupu do Unie není pro něj ničím likvidačním.

Foto: Umit Bektas, Reuters

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan

Článek

Polský deník Gazeta Wyborcza dokonce soudí, že pro autokrata z toho plyne i jisté pozitivum. „Jestliže Erdogan usiluje o trest smrti, postupuje vědomě, aby dosavadní vztahy k Unii rozbořil. Tím by totiž současně zničil i sny svých prozápadních protivníků,“ napsal list.

Podle dalších komentátorů bude muset Západ Erdoganovy plošné čistky strpět, protože Turecko je vlivným členem NATO a regionální velmocí, která navíc hraje klíčovou roli v řešení uprchlické krize.

Podle dánského pravicově liberálního deníku Jyllands-Posten je turecký prezident vůči vlivům zvenčí imunní a vyvíjet na něj tlak bude možné jen v omezené míře. „Jeho vyjednavači, kteří připravují vstup do EU, si mohou vzít nejméně na deset let dovolenou. Erdogan táhne Turecko pryč od západní civilizace,“ shrnul list.

Ve hře i „turxit“

Myšlenka vyřešit váznoucí přístupová jednání s Bruselem rázně a jednou provždy nebyla Erdoganovi cizí už dávno před pučem. Už jako premiér opakovaně varoval, že pokud Unie jeho zemi nepřijme za plnoprávného člena nejpozději do roku 2023, kdy bude Turecko slavit sté výročí založení republiky, nebude se pak už Ankara s Bruselem bavit.

„Tak dlouho nás napínat nebudete. A pokud ano, pak EU Turecko ztratí,“ hrozil už před čtyřmi lety. Minulý měsíc pak vnesl do hry i jakýsi „turxit“ – možné referendum o tom, zda má ještě smysl v přístupových rozhovorech pokračovat.

Postup Erdogana po pokusu o převrat ještě silněji než dříve ukazuje, že vnitropolitické cíle jsou pro něj nesrovnatelně důležitější než zahraniční politika a to, co řekne Unie. Strategická geografická poloha země, její 80miliónová populace a silná armáda, bez ohledu na ztroskotaný puč a čistky, jsou trumfy, jichž si je dobře vědom a umí je využívat, jak ostatně ukázalo licitování s Bruselem ohledně uprchlické krize.

„Poselství lidu“

Po technické stránce by asi nebyl problém spojit otázky kolem znovuzavedení trestu smrti a jednání o vstupu do EU do jednoho lidového hlasování. Odhodlání k prvnímu je patrné nejen u Erdogana, ale i u premiéra Binaliho Yildirima.

Ten řekl, že občané mohou být klidní, pokud jde o potrestání pučistů, neboť ti „dostanou nejvyšší tresty, které budou k dispozici“. Hrdelní trest to sice není, ale pokud to prý nebude stačit, nebude vláda váhat prosadit potřebnou změnu.

„Poselství lidu je pro nás příkazem,“ nechal se slyšet Yildirim. A demonstranti v ulicích už přece volali: Pověste je!

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám