Článek
Evropská komise už delší dobu kritizovala způsob, jakým Slovensko a další východoevropské státy chránily domácí farmáře.
„Předpisy obsahují některá ustanovení, která považuje Komise za omezení volného pohybu kapitálu a svobody usadit se,“ upozornil Andrej Králik ze zastoupení Evropské komise na Slovensku.
Desetiletá lhůta
Podle smlouvy o přistoupení k Evropské unii dostaly nové členské státy přechodnou lhůtu na to, aby svou legislativu týkající se nabývání zemědělské půdy daly do souladu s právními předpisy Unie.
Ani po uplynutí desetileté lhůty však například Slovensko, Maďarsko, Litva či Lotyšsko příslušné zákony neupravily. Zmíněné země dokonce schválily nové úpravy, aby půdu dál chránily.
Podle slovenských zákonů musí mít například zájemce o půdu deset let trvalý pobyt na Slovensku a minimálně tři roky se musí zabývat zemědělstvím.
„Podmínka desetiletého trvalého pobytu bude vypuštěna. Další úpravy se budou týkat administrativního zjednodušení a zlepšení přístupu aktivních zemědělců k půdě,“ řekla Jana Gasperová z tiskového odboru slovenského ministerstva zemědělství.
Cizinci zákon obcházejí
Pro cizince však není problém obejít současné zákony tím, že na Slovensku založí společnost s ručením omezeným a půdu koupí přes ni. Proto se už dnes stává, že slovenská zemědělská půda patří Dánům nebo Holanďanům, kterým slovenští farmáři po finanční stránce nemohou konkurovat.
Dnes prakticky nikdo neví, kolik slovenské půdy cizinci vlastní. „Neexistuje žádný oficiální registr, evidence ani katastr nemovitostí, který by obsahoval informace o původu vlastníka,“ připouští Gasperová.