To, za čím mladé muslimky ze Západu utíkají, je podle Cotteeho, jehož analýzu zveřejnil server Foreign Policy, skutečně Islámský stát sám o sobě. Chalífát, který se do posledního puntíku řídí právem šaría a je tedy skvěle čitelný a umožní jim splnit své náboženské povinnosti.

KOMENTÁŘ DNE:
Očima Saši Mitrofanova: Lidovci jako možný jazýček na vahách

Svoboda, jak ji chápou liberální demokracie, tedy to, že si člověk může dělat, cokoli si umane, pokud tím neubližuje jiným, je podle radikálního islámu zvráceností a symbolem úpadku společnosti.

Feminismus naruby

Zradikalizované ženy, které například z Británie do IS odcházejí po desítkách, jinými slovy nesympatizují s Islámským státem přes jeho extrémně patriarchální řád, ale právě kvůli němu, píše dále Cottee. Mluví o jakémsi feminismu naruby.

Antropolog Scott Atran z Oxfordské Univerzity a Francouzského národního centra pro vědecký výzkum takové postoje nazývá „postfeminismem a postadolescencí“. „Jsou unavené zdánlivě nekonečnou a bezpohlavní kulturní nejistotou,“ míní.

Podobně tyto ženy vnímají i feminismus. Když prchají k Islámskému státu, netouží po emancipaci, nýbrž po podřízení mužům i bohu.

Simon Cottee pracuje na kentské univerzitě jako odborník na kriminologii, je autorem textů o terorismu, islámské herezi či islámu vůbec.

Až islám mi dal svobodu

Jako příklad Foreign Policy uvádí dvaadvacetiletou britskou studentku Ummu Muthannaovou, která před tím, než v roce 2014 uprchla do Sýrie, tweetovala o přednášce o feminismu. Vysvětlovala, proč po jejím skončení jako jedna z mála studentek nezvedla ruku na znamení, že je feministka.

„Řekla jsem jasně, že mi islám jako ženě dal všechna práva. Že se cítím  osvobozena. Cítím se naplněna a společensky rovnocenná... Vysvětila jsem jim, že ne se vším, co mohou dělat muži, se ženy dokáží popasovat. Má to biologickou podstatu,“ psala například Muthannaová.

V dalších textech, které mladá britská muslimka šířila po internetu před svým odjezdem, zase vysvětlovala, že západní společnost lidem „vštěpuje chorobné hodnoty. Činí ženy slabými, zároveň je ale nutí soutěžit s muži a věčně lačnit po penězích”.

Přesný počet muslimek ze Západu, které se přidaly k IS, není znám, počátkem roku 2015, to bylo několik set.