Hlavní obsah

Přistěhovalci z Iráku a Sýrie v Německu jen obtížně nacházejí práci

3. 5. 2016, 13:50Berlín

Přistěhovalci v Německu častěji nemají práci, mají nižší mzdy a jsou víc ohroženi chudobou než rodilí Němci. Na tiskové konferenci to uvedli zástupci Spolkového statistického úřadu a Berlínského centra pro výzkum společnosti (WZB). Velký problém s nezaměstnaností mají podle nich především uprchlíci z Iráku a Sýrie, kteří přišli do země loni. Klíčové je, aby se naučili německy, což se mnohdy neděje.

Migranti čekají na registraci na sociálním úřadě v Berlíně.

Článek

Zatímco mezi rodilými Němci je míra nezaměstnanosti jen čtyři procenta, u lidí přistěhovaleckého původu je dvojnásobná. Za problematické označili zástupci statistického úřadu i to, že 29 procent imigrantů se o práci vůbec neuchází. To znamená, že se buď vzdělávají, nebo starají doma o rodinu. U rodilých Němců je tento podíl jen 20 procent.

Velký počet nezaměstnaných je mezi běženci z Iráku a Sýrie, kteří do Německa přišli loni. Na jednoho nezaměstnaného Iráčana loni připadal jeden pracující, u Syřanů to byli více než dva nezaměstnaní na jednoho pracujícího.

KOMENTÁŘ DNE:
	Očima Saši Mitrofanova: Srážka aligátora s čápem

Oproti roku 2011 se tak podíl nezaměstnaných Iráčanů a Syřanů výrazně zvýšil, přitom v celém Německu míra nezaměstnanosti klesla.

Platy mají vyšší než pracovníci z Východu

Lidé přistěhovaleckého původu mají také v průměru nižší platy než rodilí Němci. Jejich průměrný čistý měsíční příjem je 2235 eur (60 400 korun), mezi přistěhovalci je to 2 tisíce eur (54 tisíc korun).

Nejnižší platy pobírají přistěhovalci ze zemí z východní části Evropské unie, kteří vydělávají průměrně 1790 eur měsíčně (48 400 Kč).

„Ukazuje se, že jak pro výši příjmu, tak pro zamezení rizika chudoby je klíčové vzdělání přistěhovalců,” řekla na tiskové konferenci Jutta Allmendingerová ze statistického úřadu. Pokud stát chce zajistit soudržnost společnosti, jejíž součástí budou i imigranti, musí podle ní investovat do školního i profesního vzdělávání příchozích.

Stále vidíme, že mnoho přistěhovaleckých rodin vzdělává své děti narozené v Německu spíš ve svém rodném jazyce než v němčině

Zároveň je ale třeba, aby i sami přistěhovalci měli motivaci o zvyšování vlastní kvalifikace usilovat. „Pozorujeme to například u výuky němčiny, což je alfa a omega pro integraci. Stále vidíme, že mnoho přistěhovaleckých rodin vzdělává své děti narozené v Německu spíš ve svém rodném jazyce než v němčině,” řekla.

Lidí přistěhovaleckého původu, tedy imigrantů a jejich dětí, žije v Německu 16,4 miliónu, tedy zhruba pětina celkové populace země. Největší skupinu (5,9 miliónu) tvoří lidé, kteří přišli v 50. a 60. letech minulého století do Německa pracovat (zejména z Turecka, z Itálie, z Řecka a tehdejší Jugoslávie), a jejich potomci.