Zda komise skutečně ve středu navrhne bezvízové cestování pro 75 miliónů tureckých občanů, mluvčí jednoznačně neřekla a odkázala až na středeční jednání eurokomisařů.

Komise podle mluvčí ve středu přijme zprávu o pokroku, kterého dosud Turci celkově dosáhli, a komisaři rozhodnou, zda bezvízový styk doporučí. Andreevová připomněla pokrok v Turecku, Ankara rozšířila přístup na svůj pracovní trh také pro ty uprchlíky, kteří nepocházejí ze Sýrie.

Podle zdroje EUobserveru už je ale víceméně jasné, že bezvízový styk zelenou dostane: „Komise dá kladné doporučení. Ale teprve se uvidí, jaké právní formule a triky použijí k oprávnění této změny.“

Šéf istanbulského centra pro ekonomiku Sinan Ulgen řekl EUobserveru: „Panuje obecná shoda v komisi předložit liberalizaci vízového režimu, i když Turecko nesplní všechny kritéria.“

Záchranná brzda?

Některá média včetně Financial Times s odkazem na své zdroje uvádějí, že návrh v tomto smyslu padne, bude však „podmínečný“ s tím, že závěrečná zpráva o skutečném splnění všech 72 potřebných podmínek bude přijata v polovině června.

Mluvčí komise ale dala najevo, že speciální brzda není potřeba, neboť vízová liberalizace není jednosměrná cesta. „Vždy může být pozastavena, pokud nejsou plněny její podmínky,“ podotkla Andreevová s tím, že příslušná ustanovení jsou standardní součástí evropských vízových regulací.

Rozhodnou poslanci

Pokud komisaři doporučí bezvízový styk, o návrhu musí jednat europarlament i členské země EU, diskusi přitom pozorovatelé očekávají velmi bouřlivou. Část europoslanců kritizuje zpomalování reforem v Turecku a zdůrazňuje potřebu větší podpory evropských hodnot, jako jsou právní stát a základní svobody. Když o věci europoslanci minulý týden diskutovali se zástupci Evropské komise, žádali někteří z nich speciální záchrannou brzdu umožňující bezvízový styk za určitých okolností pozastavit.

Bezvízový styk zavedený od poloviny letošního roku je jednou z klíčových částí březnové dohody mezi osmadvacítkou a Ankarou o řešení migrační krize. Turecko tlačilo na urychlení bezvízového styk, jenž byl původně plánován na podzim.

Bezvízový styk pro Turecko je podmíněn splněním 72 požadavků EU, mimo jiné novelou protiteroristického zákona, aby se v zemi chránily menšiny, zahájením soudní spolupráce s Kyprem, který Turecko neuznává, a rozšířením ochrany dat na úroveň EU i zvýšením průhlednosti financování politických stran.

Ulgen uvedl, že proces komplikuje otázka Kypru, protože Turecko Kypr neuznává, a reforma protiteroristického zákona, protože Turecko čelí atentátům ze strany Islámského státu a Strany kurdských pracujících.