Jak vysoké výdaje Německo čekají, záleží na tom, jak rychle se podaří běžencům najít práci, získat kvalifikaci a začlenit do společnosti. Valná většina žadatelů o azyl má totiž pouze omezené základní vzdělání.

KOMENTÁŘE DNE:

Zeman versus ne-Zeman - Předvolební prezidentské klání předjímá Jiří Pehe. Čtěte zde>>

Studie Institutu německého hospodářství (IW) uvedla, že v roce 2014 měla za sebou čtvrtina všech žadatelů o azyl nanejvýš čtyři roky školní docházky. Studium na vysoké škole či nějaký druh odborného vzdělání zahájila zhruba třetina všech dospělých žadatelů o azyl. [celá zpráva]

Pokud by se rychlá integrace běženců nepodařila, uprchlíci budou německému státu působit víc nákladů, než kolik stát od migrantů v podobě sociálních odvodů a daní získá.

Německo může i získat

Německu tak hrozí do roku 2036 astronomické výdaje ve výši až 400 miliard eur v podobě nejrůznějších sociálních a dalších plateb. Pokud by se tato suma rozpočítala na jednotlivé obyvatele, každého včetně nemluvňat by to ročně stálo víc než 86 eur (2322 korun).

V opačném případě, tedy při rychlém zapojení migrantů do společnosti a na pracovní trh, by německé hospodářství mohlo z uprchlické krize profitovat.

„Stát by mohl získat dodatečné příjmy ve výši 20 miliard eur (540 miliard korun),“ tvrdí Holger Bonin z ZEW. Pro pozitivní vývoj bude proto rozhodující, aby uprchlíci rychle našli práci a dokázali se odborně kvalifikovat.