„Ústava by neměla ukotvovat sekularismus z jednoho prostého důvodu. Je nutné, aby se věnovala náboženství. Proč bychom jakožto muslimská země měli být v situaci, kdy ustupujeme od náboženství? Jsme muslimskou zemí. Proto musíme mít náboženskou ústavu,“ řekl Kahraman z vládnoucí islamistické Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) .

KOMENTÁŘE DNE:
Limity spolupráce hnutí ANO s KSČM a SPD - Sněmovní vyjednávání analyzuje Thomas Kulidakis. Čtěte zde >>
Očima Saši Mitrofanova: Ondráček a normalizace politického prostředí v republice 

Nová ústava by tak popřela sekulární základy moderního Turecka, stát od náboženství oddělil Kemal Atatürk.

Předseda komise zabývající se přípravou textu nové ústavy a významný člen AKP Mustafa Şentop ale podle agentury AP prohlásil, že strana nemá žádné plány na to, aby odstranila z ústavy "princip sekularismu". Totéž potvrdili i další činitelé AKP.

Plíživé změny

Změny jsou v Turecku plíživé, ale citelné. Zákazy nošení náboženských symbolů jsou postupně mírněny a rušeny, je omezována svoboda slova, trestána kritika proroka Mohameda či cenzurován obsah sociálních sítí, všímá si agentura Reuters.

Sekularismus
Sekulární - světský. Sekulární státní moc je nezávislá na náboženství. Opakem je teokracie. Sekulární stát zaručuje obyvatelům náboženskou svobodu, církev je od státu odloučena.
Předseda tureckého parlamentu Ismail Kahraman.

Předseda tureckého parlamentu Ismail Kahraman

FOTO: Profimedia.cz

A ze strany opozice už si předseda tureckého parlamentu vysloužil kritiku. „Chaos na Blízkém východě je výsledkem postojů, které stejně jako vy dělají z náboženství nástroj politiky,” reagoval na internetu šéf sekulární opozice Kemal Kiliçdaroglu.

„Sekularismus je tu proto, aby každý mohl prožívat svobodně svou víru, pane Kahramane,” dodal.

Má to háček. AKP nemá ústavní většinu

AKP má v tureckém parlamentu 317 z 550 křesel. K případné změně ústavy ale potřebuje 330 hlasů. To znamená, že by musela přesvědčit ještě třináct opozičních poslanců.

Drtivou většinu (99,8 procenta) obyvatel téměř 75miliónového Turecka tvoří muslimové. Z toho čtyři pětiny jsou sunnité, zbylou pětinu zastupují alevité, kteří jsou odnoží šíitů.

S přáním, aby se jejich země řídila radikálním právem šaría, se podle posledních výzkumů Pew Research Center, na které se odvolává agentura Reuters, ztotožnilo jen dvanáct procent oslovených Turků.