Hlavní obsah

Předseda tureckého parlamentu volá po ukotvení islámu v ústavě, vládnoucí strana to odmítá

– Ankara • Aktualizováno

Turecko potřebuje ústavu, v níž bude zakořeněn islám jakožto národní náboženství. Naopak již tradiční sekularismus by měl být z nejvyšší právní normy vyškrtnut. Prohlásil to předseda tureckého parlamentu Ismail Kahraman. Tím v podstatě popřel základní principy Turecké republiky, na nichž tato země stojí od přijetí Atatürkových reforem z 20. let minulého století.

Foto: Profimedia.cz

Modlící se muslimové na istanbulském náměstí Taksim

Článek

„Ústava by neměla ukotvovat sekularismus z jednoho prostého důvodu. Je nutné, aby se věnovala náboženství. Proč bychom jakožto muslimská země měli být v situaci, kdy ustupujeme od náboženství? Jsme muslimskou zemí. Proto musíme mít náboženskou ústavu,“ řekl Kahraman z vládnoucí islamistické Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) .

Nová ústava by tak popřela sekulární základy moderního Turecka, stát od náboženství oddělil Kemal Atatürk.

Předseda komise zabývající se přípravou textu nové ústavy a významný člen AKP Mustafa Şentop ale podle agentury AP prohlásil, že strana nemá žádné plány na to, aby odstranila z ústavy "princip sekularismu". Totéž potvrdili i další činitelé AKP.

Plíživé změny

Změny jsou v Turecku plíživé, ale citelné. Zákazy nošení náboženských symbolů jsou postupně mírněny a rušeny, je omezována svoboda slova, trestána kritika proroka Mohameda či cenzurován obsah sociálních sítí, všímá si agentura Reuters.

Sekularismus
Sekulární - světský. Sekulární státní moc je nezávislá na náboženství. Opakem je teokracie. Sekulární stát zaručuje obyvatelům náboženskou svobodu, církev je od státu odloučena.
Foto: Profimedia.cz

Předseda tureckého parlamentu Ismail Kahraman.

A ze strany opozice už si předseda tureckého parlamentu vysloužil kritiku. „Chaos na Blízkém východě je výsledkem postojů, které stejně jako vy dělají z náboženství nástroj politiky,” reagoval na internetu šéf sekulární opozice Kemal Kiliçdaroglu.

„Sekularismus je tu proto, aby každý mohl prožívat svobodně svou víru, pane Kahramane,” dodal.

Má to háček. AKP nemá ústavní většinu

AKP má v tureckém parlamentu 317 z 550 křesel. K případné změně ústavy ale potřebuje 330 hlasů. To znamená, že by musela přesvědčit ještě třináct opozičních poslanců.

Drtivou většinu (99,8 procenta) obyvatel téměř 75miliónového Turecka tvoří muslimové. Z toho čtyři pětiny jsou sunnité, zbylou pětinu zastupují alevité, kteří jsou odnoží šíitů.

Související témata:

Foto: Umit Bektas , Reuters

Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan

Foto: Ondřej Lazar Krynek, Novinky

S přáním, aby se jejich země řídila radikálním právem šaría, se podle posledních výzkumů Pew Research Center, na které se odvolává agentura Reuters, ztotožnilo jen dvanáct procent oslovených Turků.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám