Zpráva rozebírá jednotlivé fáze před neštěstím a místy připomíná scénář ke katastrofickému filmu. Zpočátku vše v pohodě – ale pak se situace náhle mění…

KOMENTÁŘE DNE:
Velké úkoly před novou vládou se Zemanem v zádech – Úlohu vlády Andreje Babiše ve vztahu k prezidentovi analyzuje Thomas Kulidakis. Čtěte zde >>

Očima Saši Mitrofanova: Střídání světů v premiérském křesle 

Let z Dubaje až do Rostova totiž probíhal standardně, stroj, na jehož palubě bylo 44 Rusů, osm Ukrajinců a občané dalších zemí, byl v dobrém technickém stavu a posádka zkušená – piloti měli nalétáno téměř 6000 hodin.

Za tragickým dramatem souběh vlivů

I když počasí v Rostově ani na záložních letištích podle vyšetřovatelů „nebránilo splnění úkolu“, tedy přistání, piloti první pokus o ně přerušili kvůli povětrnostním podmínkám. Obávali se totiž tzv. střihu větru. Jde o v letectví nebezpečný meteorologický jev, při němž jsou blízko sebe dvě vrstvy vzduchu s význačně rozlišnou rychlostí či směrem proudění větru.

Pracovníci ministerstva pro mimořádné události na místě pádu dubajského boeingu

Pracovníci ministerstva pro mimořádné události na místě pádu dubajského boeingu

FOTO: Maxim Shemetov, Reuters

Posádka se rozhodla vyčkávat. Kroužila proto nad letištěm téměř dvě hodiny, během nichž se opakovaně dotazovala dispečera, zda se už počasí zlepšilo.

Posléze se kapitán – Kypřan Aristos Sokratus – pokusil přistát a stroj bez problémů klesal k ranveji. Ve výšce 600 metrů se posádka rozhodla vypnout automat a převzít ruční řízení.

Když boeing klesl na 220 metrů, černá skříňka zaznamenala zvláštní jev: stroj bez zásahu pilotů náhle sám zvýšil rychlost z 290 na 320 km/h.

Vysvětlení? Mohl to způsobit náhlý silný vítr ve směru letu. Tento náraz podle expertů  piloty zjevně vyvedl z míry – což lze vysvětlit i tím, že po dlouhém, napjatém čekání na možnost přistát byli psychicky takříkajíc rozhození. To se projevilo „jistou nervozitou“, jak ji podle zprávy zachytil hlasový záznamník hovorů.

Černá skříňka letadla Boeing 737, které explodovalo po nepodařeném přistání v Rostově na Donu

Černá skříňka letadla Boeing 737, které explodovalo po nepodařeném přistání v Rostově na Donu.

FOTO: Handout, Reuters

Kapitán se v tomto okamžiku rozhodl přistávací manévr přerušit. To už podruhé. Načež jeho další postup podle expertů „lze stěží nazvat kvalifikovaným“, napsal Kommersant.

Pilot totiž přepnul motory do startovacího režimu a stroj začal prudce nabírat výšku. Výrazné náhlé zrychlení vyvolalo pro dopravní stroj nezvykle silné tzv. kladné přetížení. Laicky řečeno – mohutný tlak prudce vmáčkl piloty i pasažéry hluboko do sedadel.

„Od této chvíle experti řízení boeingu popsali jako chaotické,“ napsal list. Ve výšce asi 600 metrů kapitán totiž zase výkon motorů  snížil, načež po chvíli zahájil nové prudké stoupání. Pak ale ve výšce asi 900 metrů nastavil knipl na prudký sestup.

A protože v tom okamžiku ještě manipuloval se stabilizátorem, klesání dál urychlil. Boeing se tak z výšky skoro tisíce metrů začal prudce řítit k zemi. Nešlo ale o pád, nýbrž vlastně o střemhlavý let „řízený“  zmateným kapitánem.

Kopilot chybu pochopil, už ale nezasáhl

Následky byly katastrofické: na všechny dolehlo záporné přetížení. Podle zkušebního pilota, jejž Kommersant oslovil, nejsou dopravní piloti na rozdíl od vojenských na takové extrémní podmínky běžně zvyklí a nejspíš propadli panice anebo – mohl nastat opačný extrém – upadli v jakési otupění.

Kapitán nicméně v okamžiku, kdy letoun  prořízl mračna a blízko dole se objevila  světla letiště, už musel naplno vnímat neodvratnost zkázy. Jenže zvrátit situaci, kdy se stroj řítil rychlostí přes 600 km/h pod úhlem 50 stupňů k zemi, nedokázal.

Jeho tragickou chybu v tu chvíli pochopil i druhý pilot, Španěl Cruz Álava. Do řízení ale nezasáhl, jen zoufale španělsky křičel: „No! No! No lo Hagas! Alto ahi!“ – „Ne, ne! Nedělej to! Zastav!“