„Ryze odmítavé stanovisko obou návrhů je zatím v menšině,” připustil náměstek při příchodu na schůzku. Na ní se budou zástupci unijních zemí poprvé zabývat plány, které komise předložila počátkem měsíce a týkají se možných způsobů budoucí reformy azylového systému.

KOMENTÁŘ DNE:
 Proč stát není jako firma - Nad problémem nápadu řízení státu jako firmy v podaní Andreje Babiše se zamýšlí Jiří Pehe. Čtěte zde >>
 Hurá máme právní stát! Bude líp! - Policejní žádost o vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání kvituje Alexander Tomský. Čtěte zde >>

„Vedli jsme jednání a přesvědčovali jsme naše partnery, že relokační mechanismy se neosvědčily a prostě nefungují," poznamenal náměstek. ČR ale není ve svém postoji zcela osamocená. Kromě zemí ze střední a východní Evropy, jako jsou Maďarsko či budoucí předsednická země EU Slovensko, se podle Nováčka jako "nadějný spojenec v další diskusi" jeví také Francie.

Nizozemský státní tajemník pro spravedlnost a migraci Klaas Dijkhoff, jehož země Unii předsedá nyní, při příchodu poznamenal, že je třeba návrhy komise nejprve prostudovat a pak najít řešení, které „bude přijatelné pro všechny”.

Český mandát pro jednání schválila vláda počátkem týdne. Je z něj patrné, že Praha bude odmítat představu povinného přerozdělování migrantů podle kvót, kterou dlouhodobě považuje za nepřijatelnou. Odmítá obě varianty Evropské komise. Pokud by byl trvalý mechanismus přijat, Česká republika je připravena na něj podat žalobu, řekl v neděli premiér Bohuslav Sobotka. [celá zpráva]

Dvě varianty

Konkrétní novou podobu pravidel chce unijní exekutiva po projednání se členskými zeměmi a europarlamentem předložit ještě do léta. V mírnější úpravě by byl stávající systém doplněn o trvalý mechanismus, který by automaticky redistribucí žadatelů o azyl ulehčil zemím ve chvíli, kdy počty příchozích přesáhnou určitou mez.

Druhou variantou by bylo nahrazení současného systému, kdy azylovou žádost řeší první země, ve které se uprchlík dostal na území EU. Místo toho by byli migranti rovnou přerozdělováni po všech zemích Unie podle klíče založeného na velikosti, ekonomickém výkonu země, míře nezaměstnanosti a dalších kritériích. Návrhy také obsahují údajné pojistky proti následnému pohybu žadatelů o azyl po území EU.

Dublinský systém selhal

Za aktuální migrační krize se dublinský systém, kdy žádosti řeší první země, kde se žadatel dostal na území Evropské unie, ukázal jako málo funkční.

Komise také připomíná, že stávající pravidla z logiky věci daleko víc zatěžuje několik zemí na hraních schengenského prostoru.

Některé další návrhy, které jsou součástí představ komise o reformě Dublinu, dávají podle české strany „v obecné rovině” smysl a lze o nich diskutovat.