Teroristické útoky v Bruselu a Paříži „přiživily pocit veřejnosti, že se věci vymknuly kontrole. Lidé tvrdili, že by konec Schengenu znamenal konec celé EU. Ukázalo se však, že se Evropa (po částečném obnovení kontrol na hranicích – pozn. red.) nerozpadá,“ shrnul pro německý list Süddeutsche Zeitung ředitel agentury Ifop Jérôme Fourquet.

KOMENTÁŘ DNE:

Falešná debata O chybějící racionální debatě a nemožnosti rozumně argumentovat v době sekularizované západní civilizace přemítá Alexander Tomský. Čtěte zde >>

 Očima Saši Mitrofanova: Prostor zaplňují zbití černoši

Pro obnovení kontrol na hranicích se podle Francouzského institutu pro veřejné mínění vyslovilo 72 oslovených Francouzů, 66 procent Němců a 60 procent respondentů z Itálie.

Němci, kteří se ještě před několika měsíci ze dvou třetin ztotožňovali s otevřenou politikou kancléřky Angely Merkelové, navíc změnili názor i na uprchlíky. Kolem 47 procent z nich je toho názoru, že už jejich země žádné další přijmout nemůže. Ve Francii a v Itálii si to myslí přes 60 procent lidí.

Na negativním postoji k uprchlíkům se nepochybně podílí strach z terorismu. S tvrzením, že mezi migranty mohou být teroristé, se ztotožnilo 84 procent Italů, 80 procent Francouzů a 79 procent Němců.

Citovaný výzkum byl prováděn přes internet mezi 8. a 10. březnem na vzorku tisícovky lidí.

České a slovenské zájmy v ohrožení

Rozpad schengenského prostoru by podle analýzy UniCredit Bank nejvíce postihl Českou a Slovenskou republiku, které jsou ekonomicky orientovány na obchod s dalšími evropskými státy. Kvůli zpomalení pohybu zboží by se snížila jejich exportní konkurenceschopnost.

Konec schengenského prostoru by české hospodářství citelně poznamenal, plyne z analýzy. Pokles exportu citlivých položek, jako jsou např. potraviny, o pět procent by podle analýzy připravil českou ekonomiku o 0,25 procenta HDP, což je v dnešních cenách asi 12 miliard korun ročně. [celá zpráva]