V rozhovoru pro list Bild na to upozornil André Schulz, šéf Svazu německých kriminalistů, s tím, že pachatelé vloupaček jsou součástí organizovaného zločinu.

Mafie podle něj doma vybírá cíleně kriminálníky, jež pak pošle do Německa. Tam s falešnými doklady žádají o azyl a během až dvanácti měsíců, po které průměrně trvá azylové řízení, páchají bytové vloupačky. Německé úřady většinu žádostí odmítnou a „azylanti“ se pak z Německa vytratí.

Škoda ročně sto miliónů eur

Většina této kriminality je podle Schulze v rukou několika velkých gangů, jež utvářejí z pachatelů mobilní skupiny, které si mezi sebe dělí jednotlivá území v Německu – ať už na venkově, nebo ve velkých městech.

Menší počet vloupání jde na konto pachatelů ze zemí západního Balkánu a ze severoafrického Maghrebu, dodal Schulz.

To potvrzuje také Spolkový kriminální úřad s tím, že gruzínský podíl na majetkových deliktech stále roste a že tito pachatelé žádají o azyl, jen aby se mohli zdržovat v Německu. Roční škoda je přes 100 miliónů eur (více než 2,7 miliardy korun).

Předmětem loupeží jsou věci, které lze jak v Gruzii, tak i v Německu dobře prodat – kromě peněz a šperků jde především o počítače, laptopy, mobily, MP3 přehrávače,  navigační přístroje, digitální kamery. Zboží nabízejí překupníkům nebo přímo na trzích či po internetu.

Členy band jsou převážně muži ve věku 20 až 45 let, kteří se obvykle prokazují falšovanými dokumenty států Evropské unie. Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky informoval, že zatímco v roce 2010 žádalo o azyl v Německu 751 Gruzínců, loni to bylo 3196. Uspělo jen 0,3 procenta žadatelů.