Hlavní obsah

MMF pozastavil pomoc Ukrajině po demisi ministra hospodářství

– Kyjev

Mezinárodní měnový fond (MMF)neposkytne další finanční pomoc Ukrajině dříve, než bude jasné, že v případě kolapsu současné vlády bude nová vláda pokračovat ve slíbených reformách. Uvedla to v noci na úterý ukrajinská ministryně financí Natalija Jaresková.

Foto: Valentyn Ogirenko, Reuters

Ukrajinská ministryně financí Natalija Jaresková s premiérem Arsenijem Jaceňukem

Článek

Ukrajina čeká již od října, až MMF uvolní další peníze ze slíbeného balíku 40 miliard USD (965 miliard Kč). Vyplácení peněz je podmíněno tím, že vláda učiní ekonomiku konkurenceschopnější a omezí korupci. Nejistý dosavadní postup vlády premiéra Arsenije Jaceňuka v zavádění reforem doplněný politickými hádkami však zpozdil vyplacení třetí splátky ze slíbené pomoci, a to 1,7 miliardy dolarů.

„Myslím si, že jejich (MMF) přístup není politický, ale budou čekat, dokud nebude jasné, kdo jsou výkonné orgány a zda tyto orgány převezmou zodpovědnost za plnění podmínek, podle kterých nám již poskytli 6,7 miliardy USD,” řekla Jaresková ukrajinské televizní stanici ICTV. „Mohou poskytnout (finanční pomoc) jiné vládě, ale jiná vláda musí převzít zodpovědnost a závazky, které jsme přijali před rokem,” dodala.

Mluvčí MMF nebyl okamžitě k zastižení, aby se k prohlášení Jareskové vyjádřil.

Ukrajinská vláda se snaží vzpamatovat ze šokujícího odchodu ministra hospodářství Aivarase Abromavičiuse v minulém týdnu. Komentář Jareskové zdůrazňuje vážnost politické krize, která by mohla ohrozit vztahy se zahraničními věřiteli.

Ministr Abromavičius minulý týden podal demisi s tím, že nechce být „loutkou” zkorumpovaných zájmových skupin. Obvinil také blízkého spolupracovníka prezidenta Petra Porošenka, že se snaží zmocnit kontroly nad jeho ministerstvem.

Výkonná ředitelka MMF Christine Lagardeová minulý týden uvedla, že rezignace Abromavičiuse je znepokojující. Změny v programu finanční podpory ale neoznámila.

Ukrajina závisí na penězích od MMF, USA a Evropské unie. Ekonomika země loni klesla o více než deset procent, a to hlavně kvůli válce s proruskými separatisty na východě země, napsala agentura Reuters.

Reklama

Výběr článků

Načítám