Článek
O plánovaném zavedení červené karty, tedy mechanismu zablokování návrhu Evropské komise, informovaly nejmenované zdroje z okolí britského premiéra Davida Camerona.
Národní parlamenty by podle něj mohly návrhy Komise, s nimiž by nesouhlasily, zablokovat spojenými silami. Svůj nesouhlas by musela vyslovit nejméně 55procentní většina parlamentů (platí, že parlament každé země má dva hlasy, bez ohledu na to, jestli je jedno- nebo dvoukomorový).
Britové požadují reformy EU ve čtyřech základních oblastech. Kromě posílení pravomocí národních parlamentů chtějí také mít možnost zablokovat sociální dávky pro pracovníky z dalších evropských zemí na čtyři roky. [celá zpráva]
Tusk o pokroku ve vyjednávání s britskou stranou informoval v pondělí. Podle něj však v několika bodech stále panují rozdílné názory. Jeho návrh dohody podle BBC ještě nezískal konečný souhlas šéfů ostatních evropských vlád. Očekává se, že dohoda by mohla být uzavřena na únorovém evropském summitu v Bruselu.
Konzervativní a euroskeptický britský list The Daily Telegraph v souvislosti s červenou kartou ohlásil, že Londýn dostane možnosti, jak odmítat nechtěné „evropské zákony“.
Cameron se podle deníku rozhodl této získané výhody využít a referendum pravděpodobně vyhlásí na 23. června. Předseda britské vlády se už dříve zavázal uspořádat veřejné hlasování o setrvání v EU do konce roku 2017.
| Možnost bránit se tady je |
|---|
| Lisabonská smlouva připouští možnost odmítnutí návrhů Komise parlamenty prostřednictvím mechanismů tzv. žluté a oranžové karty. Národní parlamenty mají od zveřejnění návrhu osm týdnů na to, aby k němu zaujaly postoj a přiměly Komisi k přezkoumání svého návrhu, nikoliv ale nutně k jeho změně či stažení. |
| Jestliže Komise na návrhu trvá a parlamenty s ním prostou většinou nesouhlasí, posoudí návrh Evropská rada a Evropský parlament. Pokud parlamenty podpoří většina europoslanců a 55 procent členů Rady, pak se návrh zastavuje. |
Související téma:
